Osmdesát přírodních rekordů České republiky na jedné stránce. Jednotlivé nej… jsou zařazeny v kategoriích: živočichové, rostliny a houby, povrch, počasí, propasti a jeskyně.
Živočichové
Nejvyšší i největší zvíře
Zubr evropský (Bison bonasus). Samec zubra je 290 cm dlouhý, váží 530–920 kg a jeho kohoutková výška dosahuje 180–195 cm. Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě.
Nejmenší savec
Rejsek malý (Sorex minutus) váží 2 – 7 g, vysoký je pouze 0,9 až 1,2 cm a celková délka hlavy s tělem se pohybuje mezi 4,3 až 6,4 centimetry a délka ocasu od 3,1 do 4,9 centimetrů.
Největší všežravec
Prase divoké (Sus strofa) je nepřežvýkavý sudokopytník vážící až 300 kg (v průměru však činí 50–90 kg) a dorůstají délky 120–180 cm a v kohoutku měří 55–100 cm. Prase divoké má skvěle vyvinutý čich a sluch, jeho nejhůře vyvinutým smyslem je zrak. Je nejrozšířenějším zástupcem celé své čeledi. Patří mezi nejrozšířenější pozemské savce. V současnosti je prase divoké (v České republice) druhý nejvíce lovený druh srstnaté zvěře.
Největší hlodavec
Bobr evropský (Castor fiber) je po kapybaře největším hlodavcem na světě. Je až jeden metr dlouhý a dospělí jedinci váží běžně 25 kg (maximálně 40 kg). Nejvyšší věk bobra je přibližně 35 let. Nejčastěji kácejí kmeny s průměrem 5–8 cm, ale poradí si i s kmenem 70 cm v průměru.
Největší šelma
Medvěd hnědý (Ursus arctos) je naše, ale i evropská největší šelma. Spolu s medvědem ledním jde o vůbec největší recentní druh suchozemského predátora. Dosahuje hmotnosti až 100 – 800 kg a délka těla 2 až 4 metrů. Je to všežravec. V současnosti na našem území medvěd hnědý trvale nežije, ale nejhojnější je na moravské straně Karpat (např. v Javorníkách nebo Moravskoslezských Beskydech), kam proniká ze Slovenska.
- Největší lavicovitá šelma – jezevec lesní (Meles meles) váží až 20 kg, měří 60 – 85 cm.
- Největší vodní šelma – vydra říční (Lutra lutra) měří až 1,3 m.
- Největší psovitá šelma – vlk obecný (Canis lupus) je až 1,5 m dlouhý a až 80 kg těžký.
- Největší kočkovitá šelma – rys ostrovid (Lynx lynx) tělo má až 130 cm dlouhé a váží až 36 kg.
Největší pták
Labuť velká (Cygnus olor) má délka těla 145 až 160 cm, rozpětí křídel okolo 235 cm a hmotnost se pohybuje mezi 8 až 12 kg. Labuť je částečně tažný pták; evropské populace migrují především do severní Afriky, asijské do střední a jižní Asie. V současné době v České republice pravidelně hnízdí zhruba 600 – 700 párů labutí.
Největší dravý pták
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je největší evropský orel a největší dravec vyskytující se v Česku. Délka jeho těla dosahuje 76–92 cm a v rozpětí křídel měří 190–240 cm. Hmotnost u samce je cca 4 kg, u samice 7 kg.
Největší sova
Výr velký (Bubo bubo) je velký mohutný pták a jedna z největších sov vůbec. Samice je těžší než samec a má větší rozpětí křídel 160 až 188 cm při délce těla 60 – 75 cm.
Největší datlovitý pták
Datel černý (Dryocopus martius), dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Je nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem.
Největší pěvec
Krkavec velký (Corvus corax) je největším pěvcem České republiky. Dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh.
Nejtěžší nelétavý pták
Drop velký (Otis tarda), je velký a mohutný pták, který se řadí mezi nejtěžší ptáky na světě. Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí 9–18 kg (někde uváděno až 20-21kg), samice 3,5–7 kg. Zajímavostí je, že drop velký se vzácně vyskytuje i na našem území, přilétá sem ze sousedního Rakouska. Jednoho z nejtěžších létavých ptáků na světě tak můžete s trochou štěstí zpozorovat i nás.
Nejmenší pták v ČR
Český a zároveň evropský nejmenší ptáček (a pěvec) je králíček obecný (Regulus regulus). Délka těla je pouhých 9 cm a hmotnost se pohybuje kolem 5 g.
Nejmenší sova
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) je nejmenší sovou Evropy a zároveň nejmenší sovou vyskytující se v ČR. Měří pouhých 16 cm a rozpětí jeho křídel dosahuje 34-45 cm.
Nejhojnější dravý pták
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je zástupce z řádu sokolů. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 70–80 cm. Na obloze má viditelně špičatá křídla, často žije ve městech.
Nejrychleji létající pták
Rorýs obecný (Apus apus) je malý stěhovavý pták z řádu svišťounů (Apodiformes) a patřící k nejlepším letcům vůbec. Létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 200 km/h.
Nejpestřejší pták
Ledňáček říční (Alcedo atthis) je průměrně 16,5 cm velký pták z čeledi ledňáčkovitých (Alcedinidae). Je velmi výrazně zbarvený s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem. Výrazným znakem je také jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák. Pro své krásné zbarvení je nazýván létajícím drahokamem.
Největší netopýr v Česku
Netopýr velký je vedle netopýra rezavého největším netopýrem žijícím na našem území. Hlava s tělem u netopýra velkého má 6,5–8 cm; ocas 4,8–6 cm; hmotnost 18–45 g, což je pro srovnání o něco větší velikost než má vlaštovka. Rozpětí křídel je až 37 cm.
Nejmenší netopýr – netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) váží jen 4 – 7 g, tělo má dlouhé 4 cm.
Největší ryba
Sumec velký (Silurus glanis) je největší sladkovodní ryba v ČR a také naše největší dravá ryba. Největší exempláře v ČR chytají rybáři v přehradních nádržích na Vltavě. Přesto nepřesahují sto kilogramů váhy a délku dva a půl metru.
Hospodářsky nejdůležitější ryba
Kapr obecný (Cyprinus carpio) je velká ryba pochází z povodí Černého moře a Kaspického jezera. Podle statistik MZeČR bylo v ČR roku 2002 vyprodukováno 16 596 tun tržních kaprů (z celkem 19 209 tun tržních ryb).
Nejrychlejší ryba
Nejrychlejší rybou žijící v České republice je pstruh duhový.
Největší žába
Ropucha obecná (Bufo bufo) dorůstá až délky 12 cm a kromě toho že je největší, patří i mezi nejhojnější ropuchy na území Česka. Dospělý samec ropuchy je dlouhý 63–90 mm, samice je větší a měří obvykle 84–120 mm. Na jihu Evropy může dosáhnout délky až 20 cm.
Největší čolek
Čolek velký (Triturus cristatus) je robustní ocasatý obojživelník. Celková délka se pohybuje okolo 15 cm, někdy až 18 cm.
Nejnápadněji zbarvený obojživelník
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) je středně velký ocasatý obojživelník, který dorůstá délky 18 až 28 cm. Nejčastěji se objevují mloci s černě zbarveným tělem se žlutými skvrnami nebo pruhy. Barevné skvrnění plní funkci varovnou a odrazující.
Největší měkkýš
Škeble rybničná (Anodonta cygnea) je velká 15 až 22 cm. Je to největší druh měkkýše v České republice. Obývá klidné bahnité vody, větší rybníky, tůně, slepá či pomalu tekoucí říční ramena a velké bažiny.
Největší plž
Slimák největší (Limax maximus) je druh velkého plže, dlouhý až 17 centimetrů, který se po bouřce objevuje v lesích a zahradách. V malé míře může škodit i na zahradách či polích. Zemědělství naopak prospívá tím, že příležitostně požírá menší druhy plžů, jako je například velmi škodlivý plzák španělský.
Nejkrásnější plž
Modranka karpatská (Bielzia coerulans) měří 12 až 16 cm. Dospělí jedinci jsou obvykle modře zbarvení, spektrum vybarvení se však pohybuje od fialové přes sytě modrou až k azurové či tyrkysové, jenž může mít i zelený nádech.
Největší korýš
Rak říční (Astacus fluviatilis) je náš původní a nejhojnější rak. Dorůstá délky až 25 cm. Žije v tekoucí vodě, je velmi citlivý na její znečištění a je proto indikátorem čistoty vodních toků.
Nejdelší had
Užovka stromová (Elaphe longissima) obvykle dosahuje kolem jednoho metru délky, občas lze ale zahlédnout i dvoumetrový exemplář. Nejdelší jedinec měřil 225 centimetrů. Kořist usmrcuje udušením. Vyskytuje se na jižní Moravě a v Českém středohoří.
Nejjedovatější had
Zmije obecná (Vipera berus) je jediným jedovatým hadem České republiky. Je to relativně malý had, dospělé samice dorůstají délky až 60–75 cm, samci však většinou do 60 cm.
Nejběžnější had
Užovka obojková (Natrix natrix) je nejrozšířenější evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých (Colubridae), podčeledi Natricinae a rodu Natrix. V České republice je nejhojnějším druhem hada. Žije především v blízkosti vody. Živí se hlavně obojživelníky a rybami.
Největší pavouk
Největším pavoukem České republiky (i Evropy) je slíďák tatarský (Lycosa singoriensis). Samice slíďáka dosahuje velikosti téměř 4 cm.
Nejhojnější a nejznámější pavouk
Křižák obecný (Araneus diadematus) je charakteristickým svým křížem a obývá zvláště lesy a zahrady, lze se s ním setkat i v otevřených krajinách, pokud nejsou zcela odlesněné. Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny velmi pravidelných tvarů. Stejně jako většina pavouků má jedovou žlázu, ovšem kousnutí křižákem není pro člověka životu nebezpečné.
Jediný vodní pavouk
Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) je jediný známý vodní pavouk. Protože neumí přijímat rozpuštěný kyslík ve vodě, staví si zvláštní síťové klece ve spleti vodních rostlin, v nichž ve vzduchové bublině schraňuje kyslík k dýchání. Jde o jednoho z mála druhů pavouků, jejichž samečci (10–15 mm) jsou větší než samičky (8–9 mm).
Nejjedovatější hmyz
Za nejjedovatějšího brouka v ČR je považován 12 až 20 mm velký podlouhlý brouk puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria), známý též jako španělská muška.
Největší vážka
Šídlo královské (Anax imperator) je naší největší vážkou. Šídlo královské je dlouhé 7 – 8 cm a rozpětí křídel má 9 až 11 cm.
Největší motýl
Martináč hrušňový (Saturnia pyri) je největším druhem motýla (co se velikosti týče) nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Tento kriticky ohrožený druh dosahuje rozpětí křídel až 12 cm.
Největší denní motýl
Bělopásek topolový (Limenitis populi) je největším druhem denního motýla v ČR. Rozpětí jeho křídel může dosáhnout až 8 cm.
- Nejmenší motýli – drobníčci, například drobníček javorový má rozpětí křídel jen 3 mm.
- Nejmenší blanokřídlý hmyz – drobněnka nejmenší (Trichgramma minutum) je velká 0,9 – 1,1 mm.
- Největší vodní brouk – vodomil černý (Hydrous piceus) je dlouhý až 4 cm.
- Největší brouk – roháč obecný (Lucanus cervus) s kusadly měří až 10 cm.
Rostliny a houby
Nejvyšší strom
Nejvyšší a pravděpodobně i nejobjemnější strom v Česku roste v malé a nenápadné vesničce Vlastiboř na Jablonecku. Jedná se o douglasku tisolistou. Strom od špičky po patu měřil (v roce 2014) 64,1 metrů a kmen jeho má v průměru 125 cm.
Nejstarší strom
Vilémovický tis, botanici odhadují jeho stáří na 1,500 až 2,000 let. Roste ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Je tedy daleko starší než obec Ledeč nad Sázavou, kde se nachází. Obvod tohoto tisu je 345 cm
Nejrychleji a nejpomaleji rostoucí strom
Olše lepkavá (Alnus glutinosa) dorůstá výšky zhruba 30 metrů, ve stáří 10 let je již 4 m vysoká, zatímco nejpomaleji rostoucí tis jen 0,7 m.
Nejnižší dřeviny jsou vysokohorské vrby, mohou být je 3 – 8 cm vysoké.
Nejmenší semínka z jehličnatých stromů má modřín (do 1kg se jich vejde 220 000), z listnatých stromů bříza (do 1kg se vejde 6 600 000 semínek).
Nejvyšší tráva
Rákos obecný (Phragmites communis) je vytrvalá, 1 – 4 m (ale někdy až 6 m) vysoká tráva. Svými rychle rostoucími bohatě větvenými oddenky vytváří husté souvislé porosty zvané rákosiny.
Nejmenší rostlina
Drobnička bezkořenná (Wolffia arrhiza) je vodní silně redukované rostlina velká pouze asi 3 mm.
Nejjedovatější rostlina volně rostoucí v ČR
Oměj šalamounek (Aconitum plicatum Rchb., syn.: Aconitum callibotryon Rchb.) je vytrvalá, prudce jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Patří mezi ohrožené druhy rostlin České republiky. Je to vytrvalá 50 až 150 cm vysoká bylina.
Největší jedlá houba
Pýchavka obrovská (Langermannia gigantea) plodnice váží 10 i více kilo a měří 10 až 50 cm. Vojtěch Čechura z Kladrub nalezl pod Kladrubským klášterem houbu z čeledi pýchavkovitých po obvodu měřící 122 cm a o hmotnosti 9 kg. Z pýchavky se připravilo přes 100 řízků a najedla se celá nálezcova osmičlenná rodina. Houba byla zaregistrována do České databanky rekordů Agentury Dobrý den, spravující Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov, dne 27. listopadu 2017. Zdroj: www.dobryzden.cz
Nejvyšší bedlovitá houba
Bedla vysoká (Macrolepiota procra) je jedlá a velmi chutná stopkovýtrusná houba z čeledi pečárkovité, vysoká až 40 cm. Roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích, převážně na prosvětlených okrajích a mýtinách.
Nejjedovatější houba
Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) má na svědomí až 98% všech úmrtí způsobených otravou jedovatých hub. Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky. Je nejen prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány (zejména játra). Amatérští houbaři ji mohou zaměnit se žampiony a dalšími druhy jedlých hub.
Povrch
Nejvyšší hory ČR
- Sněžka 1 603 m (Krkonoše)
- Luční hora 1 555 m (Krkonoše)
- Studniční hora 1 554 m (Krkonoše)
- Vysoké kolo 1 509 m (Krkonoše)
- Praděd 1 492 m (Hrubý Jeseník)
- Stříbrný hřbet 1 490 m (Krkonoše)
- Violík 1 472 m (Krkonoše)
- Vysoká hole 1 465 m (Hrubý Jeseník)
- Malý Šišák 1 439 m (Krkonoše)
- Kotel 1 435 m (Krkonoše)
- vice na nejvyšší hory České republiky
Nejvyšší přírodní bod – bod na česko-polské státní hranici 3,5 m od polského vrcholu Sněžky v Krkonoších, 1603,2 m
Přírodní bod s nejmenší nadmořskou výškou – hladina řeky Labe na hranici s Německem u Hřenska, 115 m n.m.
Nejmohutnější řeka – Labe, jeho průtok je u Hřenska průměrně 308 m3/s (pozn. druhá v pořadí Vltava má 151 m3/s).
Největší a nejhlubší jezero – Černé jezero na Šumavě, plochu hladiny má 18,4 ha a hloubku 39,8 m
Rybník s největší plochou hladiny – Rožmberk (u Třeboně)
Nejdelší, nejhlubší a nejobjemnější rybník
Staňkovský rybník je 6 km dlouhý, 18 m hluboký a zadržuje až 6 600 000 kubíků vody. Rybník byl založen Mikulášem Ruthardem z Malešova v roce 1550 především kvůli povodním na Koštěnickém potoce. Plní tedy obdobnou retenční funkci jako Rožmberk. Původně se rybník jmenoval Soused, později Velký Bystřický. Je možné, že původně zde bylo jezero přehrazené skálou, do níž byla vylámána štola pro výpust
Nejvyšší vodopád
Pančavský vodopád (německy Pantschefall) je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji. Jedná se o nejvyšší vodopád v Česku. Měří 148 metrů a nachází se na východním svahu v horní závěrečné části Labského dolu v Krkonoších.
Nejteplejší minerální pramen – Vřídlo v Karlových Varech, 72°C
Počasí
- Nejvyšší naměřená teplota: 40,4 °C (20.8. 2012, Dobřichovice)
- Nejnižší naměřená teplota: -42,2 °C (11. 2. 1929, Litvínovice)
- Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek: 1 705 mm (Jizerské hory)
- Nejnižší průměrný roční úhrn srážek: 410 mm (Žatec)
- Nejsilnější náraz větru: 216 km/h (19. 1. 2007, Sněžka)
Propasti a jeskyně
Největší a nejdokonaleji vyvinuté krasové území – Moravský kras se rozprostírá na území přibližně 25 km dlouhém a 3-5 km širokém, od Brna ke Sloupu a Holštejnu.
Nejdelší jeskyně – Amatérská jeskyně se nachází v CHKO Moravský kras v prostoru mezi propastí Macocha, obcemi Sloup a Holštejn. Tento jeskynní systém je se svými téměř 45 kilometry nejdelším jeskynním systémem ve Střední Evropě.
Nejhlubší propast – Hranická propast, která je nejhlubší zatopenou propastí světa. Více na: hranickapropast.cz
Největší podzemní dóm – Obří dóm v Moravském krasu. Rozměry dómu jsou 75 x 20 x 70 m.
Nejteplejší jeskyně – Zbrašovské aragonitové jeskyně s celoroční teplotou 14 °C. Relativní vlhkost vzduchu je zde okolo 98 %.
Nejnavštěvovanější jeskyně a nejdelší zpřístupněná trasa – Punkevní jeskyně
Nejmohutnější propast – Macocha, hloubka suché části 138 metrů a dalších 30 metrů hloubka jezírka
Mohlo by vás zajímat: