Vodopády patří k nejatraktivnějším a nejkrásnějším výtvorům přírody podívejte se na seznam 10 nejvyšších vodopádů v České republice. Dále zde naleznete 10 vodopádů seřazených podle jejich průtoku a 10 nejmohutnějších vodopádů v ČR.
Definice: vodopád je příkrý až svislý stupeň v říčním korytě, přes který přepadá vodní tok. Příčiny vzniku vodopádu jsou strukturně geologické (odolné horniny spočívají na měkkých, síť puklin) nebo geomorfologické (visutá boční údolí).
10 nejvyšších vodopádu v ČR
U vodopádů se tradičně měří výška. Ta bývá často sporná, nebývá totiž jasné, kde vodopád vlastně končí nebo začíná. Velmi často je nástup horní hrany pozvolný, proto je za hranici stanoveno místo, kde vodopád překoná sklon 45°. Další problém nastává, když je vodopád složen z několika částí. V takovém případě je opět uplatněno pravidlo 45°. Jestliže všechny části vodopádu dohromady od nejnižší paty k nejvyšší hraně mají skon větší než 45°, jedná se o jeden vodopád, složený z několika částí.
Vodopády podle výšky
- Pančavský vodopád 148 m (Krkonoše)
- Horní Úpský 120 m (Krkonoše)
- Rudické propadání 85 m (Moravský kras)
- Hančův vodopád 75 m (Krkonoše)
- Výří vodopád 48 m (České středohoří)
- Pudlavský vodopád33 m (Krkonoše)
- Tetřeví vodopád 32 m (Krkonoše)
- Labský vodopád 30 m (Krkonoše)
- Velký Štolpich 30 m (Jizerky)
- Vysoký vodopád 28 m (Jeseníky)
Pančavský vodopád
Pančavský vodopád (německy Pantschefall) je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji. Jedná se o nejvyšší vodopád v Česku. Měří 148 metrů a nachází se na východním svahu v horní závěrečné části Labského dolu v Krkonoších.
Z hlediska morfologie se jedná o vodopád nepravý, vícestupňový a víceramenný a z hlediska genetiky je charakterizován jako přírodní, konsekventní a karový. Geologickým podložím je žula. Výška vodopádu je 148 m, přičemž padá z nadmořské výšky 1298 m do 1150 m. Na jaře během tání sněhu se díky vzniku jižního ramene ve spodní části prodlužuje na 162 m.[2] Celkový sklon dosahuje 44 °. Vodopád má čtyři významné stupně s výškami (shora) 36, 39, 23 a 20 m. Šířka se pohybuje mezi 1–20 m, obvykle však 4–8 m.
Vodopády podle průtoku
Průměrný roční průtok není možné změřit přesně na všech uvedených tocích. Proto jsou na stránkách uvedeny odhady, které jsou stanoveny podle velikosti povodí nad sledovaným místem a podle specifické odtokovosti z daného území. Tento odhad je ještě korigován podle nejbližších hydrologických stanic. Důležité je, že se jedná o průměrné roční průtoky a s těmi je to jako s průměrnými platy v České republice. Tak jako většina obyvatel nedosahuje průměrného platu, tak ani vodopády po většinu roku nedosahují průměrný průtok. Po většinu roku mívají vodopády přibližně polovinu průměrného průtoku. V suchém létě a na podzim klesají pod pětinu až desetinu, mnohé zcela vysychají.
10 vodopádů podle průtoku v litrech za vteřinu (l/s)
- Ostravice 3400 l/s (Beskydy)
- Jizera 2700 l/s (Jizerky)
- Pilařova kaskáda 1800 l/s (Krkonoše)
- Mumlavský 800 l/s (Krkonoše)
- Bílé Labe – Velký vodopád 750 l/s (Krkonoše)
- vodopád na Doubravě 730 l/s (Českomoravská vysočina)
- Smědá 600 l/s (Jizerky)
- Skryjský vodopád 560 l/s (Povodí Berounky)
- Bílé Labe – Velký skok 550 l/s (Krkonoše)
- Černá Desná 530 l/s (Jizerky)
Vodopád Ostravice
Vodopád, kaskády a peřeje Ostravice byly vyhlášeny geologickou přírodní památkou pod názvem Koryto řeky Ostravice. Předmětem ochrany jsou vrstvy různých tvrdých lavic pískovců a slepenců, které vytvořili překážky na řece Ostravici a zapříčinily vznik soustavy peřejí a kaskád. Poslední stupeň z této soustavy v pravé části koryta má charakter vodopádu, jehož výška dosahuje dvou metrů. Přes tento vodopád však neteče všechna voda v Ostravici, část vody protéká levým ramenem, kde jsou je jen ani ne metrový horní stupeň a pod ním soustava peřejí. Proto je velmi sporné, zda je vodopád Ostravice nejvodnatějším vodopádem u nás, nebo jestli je to vodopád Jizery, kterému vodu ubírá sousední elektrárna.
10 vodopádů v ČR podle mohutnosti
Kombinací výšky a průtoku získáme mohutnost vodopádu, která více vypovídá o tom, jak je vodopád skutečně „velký“.
- Mumlavský vodopád 7120 m*l/s (Krkonoše)
- Rudické propadání 6545 m*l/s (Moravský kras)
- Ostravice 6100 m*l/s (Beskydy)
- Pančavský vodopád 5075 m*l/s (Krkonoše)
- Jizera 4725 m*l/s (Jizerské hory)
- Černá Desná – Dlouhý vodopád 3710 m*l/s (Jizerky)
- Pilařova kaskáda 3240 m*l/s (Krkonoše)
- Bílé Labe – Velký vodopád 3000 m*l/s (Krkonoše)
- Velký Štolpich 2400 m*l/s (Jizerky)
- Rešovský vodopád 2200 m*l/s (Jeseníky, Nízký Jeseník)
Mumlavský vodopád
Mumlavský vodopád je nejmohutnější a zřejmě nejznámější vodopád České republiky. Je to jeden z hlavních turistických cílů západních Krkonoš. Mumlavský vodopád byla původně snad jen větší kaskáda, ale zpětná eroze neustále zvyšovala její strmost a prohlubovala vývařiště. Horní část vodopádu zůstala dodnes s mírným sklonem, a tak je obtížné stanovit přepadovou hranu vodopádu. Výška i sklon se navíc drobně mění i v různých místech vodopádu. Levá část je o něco málo strmější i vyšší. Nad pravou přepadovou hranou je mírně ukloněný skluz.
Pod lávkou, z které je výhled na vodopád jsou dvě kaskády. Horní je vysoká 3,4 metru a má sklon 35°, druhá je vysoká 3,2 metru a má menší sklon 25°.
Další informace:
Veškeré informace o vodopádech na této stránce jsou převzaty z www.vodopady.info Na těchto stránkách naleznete popsaných přes 240 přírodních a 29 umělých vodopádů, k nahlédnutí je tu přes 600 obrázků. Hned na úvodní straně je mapa všech vodopádů, stačí kliknout na oblast, která vás zajímá. Srovnání vodopádů dle výšky, průtoku a podle mohutnosti naleznete na této stránce.
Stránky www.vodopady.info všem doporučuji k dalšímu prozkoumání, jistě zde naleznete mnoho nových a zajímavých informací.
Vodopád u Žďáru nad Sázavou
Pro žďáráky (Žďár n.S.) uvádím, že nejbližší vodopád máme v Vojnově Městci 🙂
Naleznete ho poblíž střelnice u Peckovy skály (GPS: 49°40’46.109″N, 15°53’30.471″E). Výška Vojnoměsteckého vodopádu je 2,5 metru a průtok 25 l/s.
Pozn. na první (úvodní) fotografii článku je panorama Pančavského vodopádu. Autor snímku je Marzper.