Největší zvíře na světě

Největší zvíře co kdy na planetě Zemi žilo, je obrovský vodní savec, který váží až 200 tun. Jedná se o velrybu latinským jménem Balaenoptera musculus. Víte o jaké zvíře jde?

Plejtvák obrovský

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je největší a nejtěžší zvíře na světě. Tento obrovský vodní savec dorůstá délky až 33 metrů a se svojí hmotností dosahující až 200 tun se jedná o největšího tvora co kdy na Zemi žil. Největší dinosauři byli sice delší, ale dosahovali hmotnosti „pouze“ kolem 60 tun. Plejtváci mohou tak obrovské hmotnosti dosáhnout pouze díky pobytu ve vodě, která je nadnáší. Na souši by se zvíře takové váhy udusilo svojí vlastní vahou. Představit si 200 tunové zvíře není jednoduché. Pro srovnání tedy uvedeme, že plejtvák obrovský je těžký jako 2500 lidí nebo 27 slonů.

Nejdelší velrybou na světě, která byla kdy zaznamenána, byla samice plejtváka obrovského vyplavená v roce 1909 u Grytviken (Jižní Georgie, Falklandské ostrovy) v jižním Atlantiku, která měřila na délku 33,6 m. V roce 1926 byl ve stejné oblasti uloven jedinec o délce 33,27 m.

Díky své velikosti drží plejtvák mnoho dalších nej…

  • největší jazyk: 3 tuny (tj. stejně jako dospělý hroch)
  • největší srdce: 180 kg
  • největší tepny: průměr 20 cm
  • největší plíce: pojmou až 5 m3 vzduchu
  • největší penis: až 3 m
  • největší mláďata: 6-8 m, 3 tuny
  • s 190 decibely patří plejtvák obrovský mezi nejhlasitější zvířata na Zemi

Paradoxní je, že hltan plejtváka je tak „úzký“, že nedokáže spolknout širší předmět, než je nafukovací míč. To mu ale v přijímání potravy nevadí, protože se živí výlučně krilem tvořený drobnými korýši. Na jedno nabrání může mít v tlamě až 40 tun směsi krilu a vody. Toto množství pak velryba přecedí přes kosticovité zuby, které tvoří jakési síto a fungují jako zvláštní kartáče, které zachytávají drobné mikroorganismy. Kostice jsou dlouhé až jeden metr a široké 50-55 cm. Nacházejí se ve velkém počtu (230 až 470) v horní čelisti.


Aby byla velryba sytá, musí zpracovat denně 3 až 5 tun potravy. Sezóna, po kterou se kytovci krmí, trvá 4 až 5 měsíců. Během této sezony spotřebují velcí jedinci 450 až 750 tun potravy. Získat takové množství potravy není nejjednodušší a tak kytovci musejí podstupovat dlouhé cesty. Zajímavé je, že se při nich vždy drží na své mateřské polokouli a nikdy nepřekračují rovník.

Proudnicový tvar těla a především kůže všech kytovců je speciálně uzpůsobena tak, aby snižovala tření a zabraňovala vzniku turbulencí. To mu umožňuje plout na krátkou vzdálenost až 50 km/h, čímž se řadí i k nejrychlejším mořským tvorům. Na delší vzdálenosti se plejtvák pohybuje úspornou rychlostí 5 až 20 km/h. Plaví se většinou na dlouhé vzdálenosti sami nebo po dvojicích, maximálně však ve třech.

Další informace

  • Plejtvák obrovský se dožívá odhadem okolo 80 let.
  • Je to savec, dýchá vzduch a rodí živá mláďata.
  • Vyskytují ve všech oceánech  (kromě zaledněných částí Severního ledového moře).
  • Při výdechu dokáže vystříknout gejzír vody do výšky až 9 metrů.


Největší velryby

  1. plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus): 33 m, 200 tun
  2. plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) 25 m, 70 tun
  3. velryba grónská (Balaena mysticetus) 20 m, 60 tun
  4. plejtvák sejval (Balaenoptera borealis) 20 m, 35 tun,
  5. keporkak (Megaptera novaeangliae) 19 m a 33 tun

Mohlo by vás zajímat:

Největší živý organismus na světě