Jedná se o největšího soudobého žraloka. Díky velikosti a skvrnám na těle je nezaměnitelný s jiným druhem. Člověku není nebezpečný, neboť se živí planktonem a malými rybami. Na foto: Největší žralok na světě v akváriu v Monterey Bay. Fotografie použita z Wikimedia. V článku najdete i největšího lidožravého žraloka. Pojďme tedy na to..
Žralok obrovský
někdy také nazývaný žralok velrybí (Rhincodon typus) je největším žijícím žralokem a zároveň největší parybou na světě. Největší potvrzený jedinec měřil na délku 12,65 m a vážil 21,5 t. Neobvyklé, nejsou zprávy o úlovcích ještě větších jedinců, např. o délce 14 m a hmotnosti 30 t. Jedná se ale o nepotvrzené zprávy. Žralok obrovský se dožívá kolem 70 let a žije v otevřených vodách tropických oceánů (jen zřídka ho nalezneme ve vodách o teplotě nižší než 22 °C).
Žraloka obrovského si nemůžeme splést s žádným jiným žralokem. Má totiž charakteristické zbarvení – světlé skvrny a pruhy na šedo-modro-hnědém pozadí. Tyto skvrny jsou unikátní pro každého žraloka a lze podle nich konkrétního jedince snadno identifikovat. Toho využívá i projekt zabývající se sčítáním a zapisováním jednotlivých pozorování žraloků velrybích. Na projekt, kde si můžete nějakého žraloka „adoptovat“, se podívejte na stránkách: https://www.whaleshark.org/ (anglicky).
Jak již bylo zmíněno, žralok obrovský se živí planktonem a malými rybami. Velkou tlamu má umístěnu na čelní straně hlavy, napříč může mít až 2 metry a vejde se do ní až 5 lidí. Žralok velrybí pluje s otevřenou tlamou rychlostí asi 5 km/h a voda mu tak proudí do pusy, kde má na vnitřní straně výrůstky vytvářející „síto“. Na „sítu“ pak zůstává zachycený plankton a drobné rybky. Žralok následně tento zachycený obsah polkne. Žralok velrybí, vyhledá-li hejno drobných rybek, dokáže (díky vytvořenému podtlaku) část hejna nasát do tlamy a pochutnat si tak na velmi výživné „rybí polévce“.
Druhý největší žralok
Druhým největším žralokem na světě je žralok veliký (Cetorhinus maximus). Největší exemplář byl chycen do sítě na sledě v zátoce Fundy v Kanadě v roce 1851. Jeho celková délka byla 12,27 metrů a váha se odhaduje na 19 tun. Některé exempláře dnes přesahují děvět nebo dokonce 10 metrů, ale po letech intenzivního rybolovu se stali vzácností.
Žralok veliký je pobřežní žralok, který se vyskytuje po celém světě, ve studených i v teplých vodách u pevninských mělčin. Lze se s ním setkat ve všech oceánech mírného pásma. Preferuje teplotu vody od 8 do 14 °C. Je to vysoce stěhovavý druh.
Ano, největší žraloci na světě jsou neškodní lidem a živí se planktonem a drobnými rybami.
Většinu lidí ale zajímá největší žralok lidožravý.
Největší žralok bílý – lidožravý
Žralok (velký) bílý (Carcharodon carcharias) je největším druhem „lidožravého“ žraloka a dosahuje délky okolo 6 až 7 metrů a max. hmotnosti 3 tuny. Na jednotlivé rekordní úlovky se podíváme podrobněji níže.
Žralok bílý je zodpovědný za nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi mezi všemi žraloky. Vyskytuje se téměř ve všech pobřežních vodách rozličných oceánů a moří. Vyhovuje mu teplota vody mezi 12 °C až 24 °C. Drtivou většinu života se pohybuje v hloubkách do 200 m.
Obřího (určitě patřícího k největším na světě) žraloka natočil v roce 2013 tým mořských biologů, v čele s Mauriciem Hoyosem Padillou. Povedlo se jim to v blízkosti jihozápadního pobřeží Mexika. Žralok (samice) na videu měří něco přes 6 metrů. Tato žraločí dáma dostala jméno Deep Blue.
Údaje o velikosti bílých žraloků jsou často zveličovány (neplatí u Deep Blue). Následným výpočtem délky žraloka např. z velikosti jejich zubů (přesným výpočtem dle fotografie atd.) se zjistilo, že šlo ve skutečnosti žraloky mnohem menší. Např. žralok chycený v roce 1870 v Port Fairy (Austrálie) měl být 11 metrů dlouhý. Dr. John Randall ze zubů, které má ve sbírkách Britské přírodovědné muzeum, odhaduje, že velikost tohoto žraloka byla nejspíše „jen“ okolo pěti metrů. To samé platí i pro žraloka chyceného v roce 1930, kde byla udávaná velikost 11,3 m! Nakonec (v závislosti na velikosti zubů) šlo o zase o žraloka dlouhého kolem 5 m.
To však neznamená, že větší žraloci neexistují, nebo nebyli nikdy chyceni. Je známo mnoho případů ulovených a přesně změřených (doměřených) žraloků. Mezi neznámější patří:
Monstrum Cojimar
„El Monstruo de Cojimar“ byl velký bílý žralok chycený na Kubě v roce 1940. Údajně vážil 3,2 tuny a byl 6,5 metru dlouhý. Monstrum Cojimar, byl dlouhou dobu považován (a uváděn), za největšího žraloka bílého na světě. Dle dobové fotografie byla ale jeho délka určena na 4,9 metrů. Na fotografii níže si všimněte, že je žralok obklopen většinou malými dětmi (žralok tak na fotografii vypadá větší).
A pak tu máme dvojici asi nejznámějších obřích žraloků bílých.
Žralok „Kanga“
Kanga byl chycen 1. dubna 1987 v jižní Austrálii. Žralok byl tak velký, že ho museli rozřezat, aby se vešel na palubu lodi. Díky tomu, ale nebyla jeho velikost nikdy přesně změřena a tedy uznána. Odhad je něco nad 7 m délky.
Žralok „Malta“
Žralok „Malta“ byl dlouhý 7,14 metrů a byl chycen na Maltě dne 17. dubna 1987. Hmotnost byla odhadnuta na 3 tuny. Při porcování se v žaludku našlo tělo dvoumetrového žraloka modrého, delfína (2,5 m) a dvě asi (0,7 m) velké želvy. Při dalším zkoumání se zjistilo, že se jedná o samici, která před nedávnem porodila. Z toho důvodu polykala vše, co jí přišlo „do cesty“.
Další úlovky s údaji a často fotografiemi a dalšími odkazy naleznete zde (anglicky).
Doteď jsme se bavili o recentních (soudobých) žralocích. Opravdoví obři (velcí až 35 m) žili na naší planetě před 16-1,6 miliony lety.
Megalodon – největší žralok, co kdy žil na planetě Zemi
Carcharodon megalodon (zkráceně megalodon) je největší známou dravou parybou. Jeho délka se pohybovala v rozmezí 15-30 metrů a hmotnost 35-45 tun. Zuby tohoto gigantického žraloka mohly mít až 17 cm (výjimečně dokonce 21 cm).
Dosud není známo, do kterého rodu megalodon patří. Zařazen byl společně se žralokem bílým do rodu Carcharodon, nicméně nové poznatky spíše naznačují, že podobnosti ve tvaru zubů jsou jen výsledkem paralelismu, a že žraloka je třeba řadit k vlastnímu rodu – Carcharocles. Čelisti megalodona byly obrovské, ale moderní studie uvádějí, že neměly na šířku více než 180 centimetrů.