Nejtěžší ryba na světě žije ve všech mořích světa v tropickém a mírném podnebném pásu. V létě se občas objevuje v Severním moři. Obvykle váží okolo 1,4 tuny a největší exempláře mohou dosáhnout i přes 2 tuny.

Měsíčník svítivý

je nejtěžší kostnatá ryba na světě. Dosahuje až 4,2 m (vertikálně) a 3,1 m na délku. Průměrný měsíčník váží 1 400 kg, ale jsou doložené exempláře o hmotnosti 2 200 kg. Ano, říkáte si že některé druhy žraloků jsou větší a těžší, ale jedná se o paryby (chrupavčité ryby). Největší kostnatou rybou je vyza velká, ta ale dosahuje průměrné hmotnosti 1 000 kg a velryby jsou savci.

Měsíčník svítivý (Mola mola) na první pohled upoutá všechny svým vzhledem. Tělo této zvláštní ryby je velmi vysoké a úzké. V dospělosti úplně postrádá ocasní ploutev. Latinské jméno „mola“ znamená „mlýnský kámen“ a odkazuje právě na tvar těla a zálibu měsíčníka ležet na boku při hladině. Měsíčník ležící s jeho téměř kruhovým tělem, na hladině pak vypadá opravdu jako mlýnský kámen. Měsíčník se většinu času zdržuje v poměrně velkých hloubkách a na hladinu vyplouvá jen občas. Pohybuje se velmi pomalu, často se místo plavání nechává jen unášet mořskými proudy. Měsíčníci jsou tak snadným terčem pro různé parazity. Často jsou jimi úplně zamořeni. A proto občas vyplavou k hladině a nechávají si je z kůže odstranit (měsíčník nemá šupiny, ale extrémně silnou a pružnou kůži). Úlohu čističů u měsíčníků plní ptáci a drobné ryby. Někdy ale volí jiný způsob odstranění nepříjemných parazitů. Měsíčník rozrazí hladinu a vyskočí až do třímetrové výšky, ze které dopadá „na placáka“ na hladinu. Po očistě zase zamíří do hlubin. Předpokládá se, že ryby, které se dlouhodobě zdržují u hladiny, jsou buď nemocné, nebo staré.

Celkově se o jejich životě mnoho neví. Nejvíce informací o měsíčnících se dozvíte na stránkách http://oceansunfish.org/ (v angličtině). Víme, že v zajetí se dožívají až 10 let. Žijí v poměrně velkých hloubkách a živí se hlavně živočišným planktonem, medúzami a menšími druhy korýšů a ryb. Jeho malá ústa ukrývají v každé čelisti po páru zubů srostlých v destičku, které vytvářejí typický zobákovitý útvar.

Na internetu je mnoho informací o tom, jak je měsíčník vybíjen kvůli jeho dobrému masu, jak jeho stavy klesají atd. Pravda je taková, že měsíčníci nejsou běžnou součástí jídelníčku, i když někteří lidé ji považují za delikatesu. Populace těchto největších a nejtěžších ryb na světě je považována za stabilní a největší nebezpečí hrozí, když si spletou plastový sáček s medúzou. Tím nechci nijak snižovat zájem a ochranu těchto ryb, protože i velrybářům měsíčníci často uvíznou v sítích a zemřou. Těch odpadků (plastových sáčků) v moři asi také nebude málo.

Přesto populace měsíčníků je dlouhodobě sledována a razantní úbytek, nebo jejich nadměrný lov pro maso není zaznamenán. Je to dáno i pro nás skrytým způsobem života těchto ryb. Většinu času tráví až v 500metrových hloubkách a jako jedno z mála míst, kde jsou měsíčníci často vidět, je Crystal Bay u ostrova Nusa Penida (Indonésie). Ryby se zde vyskytují sezónně od července do září a je to vždy velká turistická atrakce. Většina fotografií a videí, které jsou na internetu, pochází právě odsud. Měsíčníci jsou pro lidi neškodní, jsou zvědaví, a tak často můžeme vidět, jak si připlouvají potápěče zblízka prohlédnout.

Další rekord, který si měsíčník může ve světě říše zvířat připsat, je počet pohlavních buněk na jedince. Samička měsíčníka může najednou vyprodukovat až 300 miliónů jiker, což je nejvíce ze všech obratlovců na světě.

Měsíčníci v akváriu

Měsíčníci jsou zřídkakdy drženi v chovech zoologických akvárií vzhledem k náročnosti jejich chovu. Jsou k nalezení v některých asijských akváriích, zejména japonských. Akvárium v Ósace v Japonsku je jedno z mála akvárií, která má ve své expozici dva měsíčníky – údajně jde o populární atrakci.

První měsíčník v zajetí byl přivezen do akvária v Monterey Bay ve Spojených státech amerických v srpnu 1986. Protože tehdy před tím nikdo ohromného měsíčníka v zajetí nechoval, zaměstnanci Monterey Bay museli improvizovat a vymyslet vlastní metody chovu (krmení, odstraňování parazitů). Tyto metody se ustálily v roce 1998 a akvárium dokázalo opatřovat měsíčníka po více než jeden rok a posléze ho propustit, jakmile se jeho váha čtrnáctkrát zvětšila.

Měsíčník svítivý není příliš pohyblivý, což je hlavní problém pro akvária, která chtějí měsíčníky chovat. Měsíčník se v příliš malém akváriu dře o jeho zdi, a proto byla v menších akváriích provedena opatření v podobě vinylových závěsů, které v nádrži typu krychle vytvořily vnitřní válec, takže měsíčník plaval v kruhu. Efektivnější řešení je jednoduše přesunout měsíčníka do dostatečně velkého akvária, kde může plavat v širokých kruzích.