Největší ještěr na světě je jedovatý

Ano, varan komodský je největším dnešním ještěrem a zároveň je největším jedovatým živočichem současnosti.

Varan komodský (Varanus komodoensis) je největší (nejmohutnější) a nejtěžší (ne však nejdelší) ještěr na světě. Nejdelší změřený exemplář varana komodského měřil 3,13 m.

Jako nejdelší ještěr je uváděn s 3,21 m varan skvrnitý (Varanus salvator) ze Srí Lanky (Cejlon). Varan skvrnitý je však mnohem subtilnější a obvyklá váha v dospělosti je pouze 20 kg (výjimečně 50 kg). Nejtěžší varan komodský vážil 166 kg (včetně nestrávené potravy) a právem mu tak patří titul toho největšího!

Varan komodský je nejmohutnější žijící ještěr vůbec a díky posledním výzkumům můžeme říci, že se jedná o největšího jedovatého živočicha na světě.

Varani komodští jsou chráněni indonéskými zákony a za účelem jejich ochrany byl v roce 1980 založen Národní park Komodo, který je dnes součást Světového dědictví UNESCO. Dnes žije na ostrově Komodo (a sousedních ostrovech Rinca, Flores, Gili Motang a Gili Dasami) asi 4 000 jedinců.

Na mapě: Současný výskyt varana komodského (zeleně označené oblasti)

Varan komodský obývá lesy i travnaté oblasti již zmiňovaných ostrovů. Aktivní je výhradně ve dne, neboť má velmi špatné noční vidění (jeho sítnice totiž obsahuje pouze čípky).

Dospělý varan žije převážně na zemi. Umí ale i plavat a potápět se. Při chůzi i běhu klade nohy střídavě a ocas táhne po zemi nebo ho drží těsně nad ní. Při plavání má končetiny přitisknuté k tělu. Mláďata tráví většinu času na stromech, kde jsou v relativním bezpečí před predátory a kanibalistickými dospělými jedinci. Varani komodští dospívají v 8 až 9 letech života a dožít se mohou až 50 let.

Živí se jak zdechlinami, tak živou kořistí, přičemž strava dospělého jedince je tvořena především jeleny, divokými prasaty, buvoly, hady, ptáky a i jinými varany. Jsou to totiž kanibalové. Varan komodský dokáže najednou zkonzumovat potravu o ekvivalentu 80 % své váhy. Když se ale nasytí, dokáže pak týdny hladovět.

Jed varana komodského

Živou kořist varan uloví tak, že dospělý varan číhá a když se vhodná kořist dostatečně přiblíží prudce vyrazí vpřed a zaútočí. Do kořisti se zakousne ostrými pilovitými zuby a do rány se tak dostane velké množství bakterií, ale i jed z jedové žlázy, kterou má varan ve spodní čelisti. Jed u kořisti potlačuje srážení krve a vyvolá pokles krevního tlaku. Oběť pokousaná varanem vždy těžce krvácí a upadá rychle do šoku. Zajímavostí je, že stisk čelistí dospělého varana se rovná stisku kočky domácí. Jak tedy dokáže varan tak moc oběti uškodit? Využívá toho, že jeho 60 zahnutých zubů je extrémně ostrých a současně pilovitých. Varan svým tělem vyvolá páčení a zuby se tak velmi snadno zaříznou do masa.

U zraněného, nebo mrtvého zvířete se vždy sejde mnoho varanů z širokého okolí, neboť pach krve (mršiny) je varan schopen vycítit až na vzdálenost 11 km.

Při jídle si přidržuje kořist předníma nohama a vytrhává z ní velké kusy masa, které polyká vcelku. Červeně zbarvené sliny produkované v hojném množství slouží jako lubrikant, i tak je ale polykání poměrně dlouhý a náročný proces, např. spolknutí kozy trvá běžně 15–20 minut. Po natrávení potravy varan vyzvrací nestravitelné části, jako rohy, chlupy a zuby, vše obalené páchnoucím slizem.

Dříve se myslelo, že sliny obsahují pouze toxické bakterie, ale od roku 2010 víme, že varani komodští mají jedové žlázy a ve slinách se tedy nachází velice účinný jed. Ani ti největší savci vyskytující se na ostrovech tak nemají žádnou šanci. Poranění jedinci po opakovaných útocích neumírají hned, ale v důsledku neustávajícího krvácení.

Video, jak varan komodský uloví buvola

„Varaní jed je skutečně nebezpečný. To, že jsme ho neznali, byl stejný omyl, jako kdybychom si nevšimli zubů žraloka lidožravého a tvrdili o něm, že je neškodný a živí se planktonem,“ říká objevitel varaního toxinu australský biolog Bryan Fry.

Další zajímavostí je, že podobně jako ostatní varani i varan komodský má jen jedinou sluchovou kůstku – třmínek. To znamená, že je omezen na frekvence mezi 400 a 2 000 Hz, na rozdíl od člověka, který slyší zvuky o frekvencích 20 až 20 000 Hz. Původně se vědci domnívali, že varani komodští jsou zcela hluší, neboť nevykazovali reakce na pískání, zvýšený lidský hlas či křik. Tato domněnka však padla, když zaměstnankyně londýnské ZOO Joan Proctorová naučila chovaného jedince přijít si pro krmení, když uslyší její hlas, a to i když ona sama nebyla v dohledu.

Pro vědce varani komodští vždy představovali záhadu. Pro západní svět byli objeveni teprve „nedávno“. Druh popsal v roce 1912 nizozemský přírodovědec Peter Ouwens a to pod dodnes platným vědeckým názvem Varanus komodoensis. Peter Ouwens (kurátor Zoologického muzea v jávském Bogoru) popsal varana komodského na základě fotografií a kůže získaných expedicí vyslanou nizozemskou koloniální správou, za účelem prověření zpráv o tam se vyskytujících „dracích“.

Pozn.: V angličtině se dnes hojně používá název „Komodo dragon“, protože více než ostatní varany toto zvíře připomíná pravé draky.

Komodo dragon, autor: Charlesjsharp

A kde se vůbec tak velcí plazi na poměrně malých ostrovech vzali? To se zase snažili zjistit australští vědci, kteří zkoumali zkameněliny obřích ještěrů v Indii, na ostrově Jáva, Flores, Timor a v Austrálii. Výsledek jejich průzkumu byl jednoznačný. Dospěli k přesvědčení, že na Komodo dorazil varan komodský už jako hotový druh. Bylo to zhruba před necelým milionem let a varan v té době vypadal podobně jako dnes.

Varan komodský v ZOO Praha

V Evropě je chováno celkem 43 varanů komodských ve 13 zoologických zahradách. Varany komodské chová Zoo Praha od roku 2004, kdy přišel pár dvouletých zvířat z Indonésie. Samice Aranka se zapsala do historie, protože se stala světovou rekordmankou – nakladla sedm snůšek, z nichž se vylíhlo 47 mláďat – z toho velká část partenogeneticky, tedy bez oplození.

Video: Krmení varanů komodských – Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Za světově proslulým chovem varanů komodských v Zoo Praha stojí unikátní technika krmení, která dokonale napodobuje přírodní podmínky. Krmení probíhá mimo zraky návštěvníků, díky kameře však můžete nahlédnout do zázemí a přesvědčit se na vlastní oči, že varani jsou pořádní jedlíci!

Více o varanu komodském na webu ZOO Praha.

Cena a prodej varanů komodských

Zájemce o (legální) chov varanů musím zklamat. Varany komodské je totiž možné získat pouze darem, nebo se souhlasem indonéské vlády (většina darů byla výměnou). Oficiální cena varana komodského (je chráněný zákonem) není známá a prodej tedy (oficiálně) není možný.

Varan komodský ve zkratce:

  • Třída: Plazi (Reptilia)
  • Řád: Šupinatí (Squamata)
  • Čeleď: Varanovití (Varanidae)
  • Rozšíření, výskyt: Asie (Indonésie – ostrovy Komodo, Flores, Rinca, Gili Montang)
  • Způsob života: samotáři, aktivní převážně ve dne
  • Biotop: travnaté území, tropický les (suché monzunové lesy, travnaté oblasti)
  • Potrava: živá kořist, zdechliny (v dospělosti hlavně zdechliny, případně prasata, buvoli, jeleni; v mládí hmyz a malí stromoví obratlovci)
  • Rozměry: délka těla 1–1,7 m, délka ocasu 0,7–1,5 m, hmotnost 90–150 kg
  • Rozmnožování: klade 10–30 vajec (inkubační doba je 100 dní)
  • Délka života: 50 let

Mohlo by vás také zajímat: