Nejrozšířenější drahý kámen na světě

Nejrozšířenějším nerostem zemské kůry je křemen, který má mnoho podob a barevných variet. Mezi nejznámější patří achát, ametyst, citrín, křišťál, růženín a záhněda.

Křemen patří mezi nejrozšířenější nerosty. Zemská kůra obsahuje plných 12% tohoto nerostu, k tomu je v nejrůznějších solích (křemičitanech – hlavní horninotvorné nerosty) něco přes 47% oxidu křemičitého. Křemen je také nedílnou složkou mnohých vyvřelých i přeměněných hornin. Jen když si uvědomíme kolik je písku a pískovcových skal. Jak trefně popisuje křemen A.Z.Hnízdo v knize Barevné poklady země: Inu skutečný všudybyl nerostné říše.

Každý nerost ale není automaticky drahým kamenem. Aby nerost (minerál) mohl být zařazen mezi drahé kameny, musí splňovat určitá kritéria. Drahý kámen se musí líbit, musí mít vysoký lesk, lom světla, příjemnou barvu, být čirý nebo průhledný. Někdy stačí splnit jen jednu z vlastností a již se kámen počítá mezi drahé kameny. A to odrůdy křemene splňují.

Křemen má ze všech drahých kamenů nejvíce odrůd a proto je něj upřen velký zájem sběratelů.

Jako drahý kámen je nejoblíbenější odrůdou křemene ametyst, jehož nejbohatší naleziště jsou v jižní Brazílii ve státě Rio Grande do Sul a v přilehlých oblastech Uruguaye. Z mandlovcových dutin na Madagaskaru a v Rio Grande do Sul pocházejí také nejkrásnější ukázky ametystových drúz s dokonale vyvinutými i vybarvenými krystaly drahokamových kvalit.

Nejdražší odrůdy křemene jsou žluté citríny, jejichž přírodní výskyty však jen vzácně dosahují drahokamových kvalit. Ke klenotnickým účelům se zpravidla zpracovávají vypalované ametysty, které při zahřátí nad 250 °C mění své fialové zbarvení na žluté.

Nejtřpytivějším kamenem vůbec je známý aventurín, kusový křemen s šupinkami světlé nebo tmavé slídy nebo hematitu, zbarvený hnědočerveně nebo zeleně.

Největší krystaly křemene byly objeveny ve Švýcarsku. Byly to křišťály o hmotnosti až 700 kg. Takovým dutinám s křemennými krystaly se v Alpách říká křišťálové sklepy. Z pegmatitů na Madagaskaru pocházejí pak křišťálové krystaly až 7 metrů dlouhé a o několika metrech v obvodu.

Z nejmenších krystalů křemene se skládá jeho odrůda chalcedon tvořená velmi jemnými vláknitými krystalky, které jsou patrné jenom při velkém zvětšení mikroskopem. Chalcedon patří mezi nejdéle používané drahé kameny.

Chalcedon se nejčastěji vyskytuje jako šedomodrý, šedý, šedohnědý. Ostatní různobarevné odrůdy mají svá specifická jména pod kterými jsou i prodávány. Mezi těmito nejznámější názvy jsou: achát, karneol, jaspis. Ano, tyto známé drahé kameny jsou všechny vlastně chalcedony a jsou tedy mikrokrystalickou varietou křemene.

Achát

Acháty jsou mnohem známější než vlastní chalcedony, od kterých se vlastně odvozují. Vyskytuje se ponejvíce v dutinách mandlovcových hornin, hlavně melafýrů. Vrstvičky achátu bývají pestře zbarvené a jednotlivé proužky zpravidla vyjadřují průběh tvaru dutiny, ve které se srážel původní křemičitý gel.

Na rozříznutých a vybroušených achátech jsou patrné soustředně uspořádané vrstvičky. Někdy je dokonce rozeznatelný i přívodní otvor, kterým do dutiny vnikal křemičitý gel a barvicí složky. Uprostřed výplně achátů často nacházíme krystalky křišťálu, záhnědy nebo ametystu.

Ametyst

Ametyst je fialově až purpurově tmavočerveně zbarvený krystalovaný křemen. Nádherně fialové zbarvení je způsobeno radioaktivním ozářením a příměsí železa. Po vyblednutí a následně novým ozářením radioaktivním zářením se ametystu barva navrací.

Další vlastností ametystu je, že při zahřátí na 250 °C přechází do žlutých tónů. Vzniká tak „brazilský citrín“ nebo „brazilský topas“. Žlutou barvu přepálených ametystů nelze od barvy pravých topasů a skutečných citrínů téměř rozeznat.

Protože přírodní citríny jsou velmi vzácné, využívá se žíhání ametystu jako zdroje pro většinu komerčně prodávaných citrínů na trhu. S páleným ametystem se můžeme setkat jak ve špercích, tak v komerčně prodávaných mineralogických ukázkách např. drúzách nebo celých geodách.

Křišťál

Křišťál je čirá odrůda křemene vynikající dokonalou průhledností. Jeho název pochází z latinského slova crystallus (led). Slovo crystallus se již od novověku také používá k obecnímu označení geometrických tvarů, které omezují krystalované nerosty.

Římané křišťál nazývali „zkamenělým ledem“ a domnívali se, že krystaly křišťálu vznikají vysoko v horách, kde panuje věčný sníh a led, takže led tam zmrzne tak silně, že jeho krystaly nikdy neroztají.

Hvězdovec

Za velkou českou vzácnost je považován křemen hvězdnatý, někdy nazýván hvězdovec. Jedná se o tvarově velmi zajímavou ukázku krystalovaného křemene.

Jediné a světově známé naleziště se nachází u nás v České republice a to západně od Jilemnice v Podkrkonoší nedaleko vrcholu Strážník nad Peřimovem. Vzorky hvězdovce z této lokality si našly místo ve všech velkých sbírkách nerostů v muzeích celého světa.

Záhněda

Záhněda je jedna z barevných odrůd křemene. Záhněda své zabarvení získala díky příměsí hliníku, sodíku a lithia. Jedná se o poměrně rozšířený polodrahokam, který je často vyhledáván pro svoji hnědavou až kouřovou barvu.