Vědecky se nazývá tato ryba Poecilia reticulata a byla prvně popsána 9. června 1859. První zvířata byla odchycena na Trinidadu. Samec je pohlavně dospělý přibližně ve dvou měsících a samice ve třech měsících.

Živorodka duhová (zast. Lebistes reticulatus; nově: Poecilia reticulata), známá též jako paví očko nebo gupka, je drobná sladkovodní až brakická paprskoploutvá ryba z čeledi živorodkovitých (Poeciliidae). Díky své nenáročnosti a temperamentnosti je jednou z nejoblíbenějších akvarijních ryb, vhodnou pro naprosté začátečníky. Lidový název „Paví o(č)ko“ je odvozen od charakteristické kresby divokých forem. Její starší název „Gupka“ (z ang. Guppy) pochází od příjmení anglického vědce Roberta Johna Lechmere Guppyho (1836–1916).

Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Ryby (Osteichthyes)
Třída: Paprskoploutví (Actinopterygii)
Nadřád: Kostnatí (Teleostei)
Řád: Halančíkovci (Cyprinodontiformes)
Čeleď: Živorodkovití (Poeciliidae)
Rod: Živorodka (Poecilia)

Binomické jméno:
Poecilia reticulata Peters, 1859

Synonyma:
Girardinus guppyi
Lebistes reticulatus

Níže naleznete podrobnější popis z knihy Norberta Dokoupila: Živorodky

Poecilia reticulata (Peters 1859)

Živorodka duhová Lidově: gupka, paví očko.

Rozšíření:

podle předpokladů původně rozšířena v Guayaně, Venezuele, Trinidadu, Barbadosu, severní Brazílii a jinde v Malých Antilách. Dnešní územní rozšíření pavího očka je obrovské. Najdeme ji v tropické oblasti Nového světa po Mexiko, v Jižní Americe, ale i v jiných částech USA. Zdomácněla na některých místech Madagaskaru, Jávy, Indie, západní Afriky, Itálie a na dalších místech. Že se paví očka rozšířila na tak obrovském území, za to vděčí své neobyčejné přizpůsobivosti, odolnosti, plodnosti a také tomu, že požírá larvy komárů.

Do Evropy uskutečnil první import pavích oček v roce 1861 farář Ermen Gild Arnabold von Tremezzo, který dovezl rybky z Barbadosu. V roce 1866 přivezl reverend Robert Jihn Lechmere Guooy z Trinidadu 1 pár živých rybek do Anglie jako dar pro Alberta C.L. Guenthera, tehdejšího ředitele Britského muzea v Londýně. Ten v domnění, že jde o nový, dosud nepopsaný druh, pojmenoval z vděčnosti na počest dovozce tyto rybky jako Girardinus guppii. Přesto, že tento název dnes už není vědecky platný, označení guppy se používá v akvaristické praxi na celém světě. Do Německa přišly první gupky v roce 1908. Pro chovatele a obchodníka CARLA SIGGELKOWA v Hamburku je přivezl v počtu 25 kusů (z toho pouze 3 samečky) neznámý námořník z Caracasu. Vědci se pokoušeli využít paví očka v biologickém boji proti komárům jakožto přenašečům malárie a jiných, člověku nebezpečných onemocnění. V roce 1909 vyvezlo tehdejší britské koloniální ministerstvo z Barbadosu 150 kusů do Indie. Tyto rybky však přesídlení nepřežily. V pozdějších letech byly opět víceméně úspěšně vyvezeny do dalších britských kolonií v Africe a Asii.

Výskyt pavího očka

Paví očko se vyskytuje v řekách s klidnějším prouděním vody, v přítocích řek, ve strouhách, jezírkách, odpadních vodách (i znečištěných kuchyňskými odpadky) a v teplých asfaltových bažinách. Nachází se ve vodě sladké, brakické, mořské i termální. Známa je v horkých pramenech Barney Hot Springs (ve státě Idaho), v Blue Point Springs a Preston Town Spring v jižní Nevadě.

V Maďarsku ji najdeme v budapešťských termálních pramenech Římských koupelí, v Lukacsových koupelích, v jezírku Japonské zahrady na Markétině ostrově a do vypuštění v roce 1974 se vyskytovala v městském jezírku na náměstí Hrdinů. Na Slovensku jsou tyto rybky po celý rok pod širým nebem společně s X. helleri v termálním jezírku v Piešťanech. Je zajímavé, že rybky přenesené z termální vody do akvária se už nedokáží přizpůsobit a po určité době hynou.

Velikost pavích oček

Sameček dorůstá 2-3 cm, samička 4-5 cm. Chovatelské odrůdy – především závojová, vějířová a triangl — jsou větší: sameček 4-6 cm, samička 5-8 cm.

Tvar a zbarvení:

Tvar těla je protáhlý, vřetenovitý, tlamička v horním postavení. Barevná variabilita je obrovská. Mezi stovkou samečků sotva najdeme dva s úplně stejným zbarvením a kresbou. Dokonce ani tvar ocasní ploutve není u jednotlivých lokálních ras stejný. Zbarvení samiček je většinou nenápadně olivově zelené, nahnědlé, nažloutlé, někdy s modrým anebo zelenavým leskem. Ploutve jsou čiré. Samečci gupek mají pestré barvy s různou kresbou na těle a na ploutvích. Některé odrůdy mají v ocasní ploutvi tmavý bod s barevnou obrubou. Pro tento vzor vzniklo lidové pojmenování „paví očko“. U samečků z Venezuely převládá zelené zbarvení. Jsou považováni za předky tzv. vídeňské smaragdové odrůdy.

U jedinců z Barbadosu vystupují různé odstíny červené s černým a fialovým tónováním. Jsou považováni za předky odrůd s dvojitým mečíkem. Gupky původem z Trinidadu mají ostře oddělené barvy: žlutou, zelenou, modrou a fialovou. Ocasní ploutev je žlutá s černou obrubou. Hřbetní ploutev prodloužená, hrotovitá. Ve šlechtěných chovech byly výchozím materiálem pro zlatožluté odrůdy a odrůdy s mečíkem. Africké rasy se vyznačují duhovým zbarvením („rozmyté“ barvy); považují se za předky závojových odrůd. Volně žijící populace pavích oček z Floridy se vyznačuje měděným až červenohnědým základním zbarvením. Ocasní ploutev je s černým vzorem. Z této odrůdy vznikl spontánní mutant se žlutozeleným základním zbarvením a bíložlutou ocasní ploutví s černými skvrnami. Uvedená odrůda se rozšířila pod označením „leopard guppy“. Divoké formy byly z akvárií postupně vytlačovány supergupkami, které vznikly výběrem, cílevědomým chovem a často složitým křížením. Z ostatních odrůd jsou často i samičky v odstínu základního zbarvení samečků, s barevným vzorem na ploutvích.

Nepřehledné množství barevných a tvarových kombinací dalo podnět pro samostatné výstavy pavích oček, vytvoření standardů a zakládání specializovaných klubů chovatelů pavích oček. V roce 1920 vypracovali akvaristé kroužku Nymphaea v Lipsku první standardy. V roce 1938 vznikl v Anglii první svaz chovatelů gupek Federation of Guppy Breeders. V dalších letech se na různých místech doplňovala a zdokonalovala kritéria k hodnocení gupek. Pravděpodobně první soutěžní výstava pavích oček na světě byla ve dnech 1. — 5. května 1935 v Praze. Hodnotila se tato kritéria: velikost těla, zbarvení těla, velikost a zbarvení hřbetní ploutve, tvar a zbarvení ocasní ploutve, stejnoměrnost zbarvení obou stran těla a různé zvláštnosti.

Paví očka jsou rybky nenáročné na prostor, složení vody, teplotu, potravu a společnost jiných druhů. Jsou vhodné pro začátečníka a akvaristy bez zvláštních nároků. V teplých letních měsících je také možný chov v zahradním bazénku. Ideálním řešením je společenské akvárium obsazené výlučně gupkami různých barevných odrůd. Vhodné je i společenství menších mírumilovných druhů, jako např.: Hemigrammus erythrozonus, H. ocellifer falsus, H callistus rosaceus, Megalampho-dus megalopterus, Moenkhausia pittieri, Pristella maxillaris, Brachydanio rerio, B. albolineatus, Capoeta oligolepis, Puntius titteya, Rasbora heteromorpha, Corydoras paleatus, C. aeneus, C. schultzei, Xiphophorus maculatus, X. variatus a další.

Vhodný počet ryb v akváriu

Pro výpočet počtu ryb v akváriu obecně je jednoduchá poučka:

Na 1 cm délky ryby je potřeba 1 litr vody.

Zjednodušeně pro paví očka: na 1 samce a 2 samice je potřeba 20 litrů vody.

Poměr samců a samic pavích oček v akváriu by měl být 1:2 ve prospěch samic.

Pro začátečníka je dobré při zakládání akvária tyto pravidla dodržet. Paví očka jsou živorodky a ty produkují hodně detritu, což má za následek zhoršení kvality vody. Bez zkušeností se vám tak může rychle stát, že budete mít akvárium plné řas a nebude se tam dařit ani rybičkám ani rostlinkám. Samozřejmě je lepší, když máte akvárium větší a ryby získají více prostoru.

Důležité: při výpočtu celkového počtu ryb vhodných pro vaše akvárium je použit objem vody v akváriu – pozor nejde o objem akvária!

Výrobci uvádějí objem celkový, tedy mám-li akvárium o rozměrech 60 x 30 x 30cm je od výrobce uveden objem 54 litrů.

Akvárium, ale není nikdy plné až po okraj (-5 litrů), něco zabere filtr (-0,5 L) a další příslušenství (-0,2 L) a kdybych použil do akvária na dno štěrk (-7 litrů), kořen (-0,5 L) dostanu čistý objem vody v akváriu pouhých 40,8 litrů!

Při výpočtu je tedy potřeba použít čistý objem vody v akváriu. Platí to zejména u menších akvárií, kdy vnitřní vybavení zabírá podstatnou část objemu uváděného výrobcem.

Krmení pavích oček

K vývoji prodloužených ploutví (odrůdy závojová, vějířová a triangl) je kromě genetického základu nutný také vývoj svalstva. Toho dosáhneme jen bohatou výživou s vysokým obsahem proteinů. Dospělé rybky krmíme nejméně 3x denně. Hlavním druhem potravy jsou tubifexy, larvy komárů všech druhů, dafnie, čerstvá hovězí pečeně, mrazené hovězí srdce a sušené krmivo s vysokým obsahem proteinů (např. Guppy-Food, Tetra). Soustavné krmení sušenými krmivy, která obsahují směs vitamínů, není vhodné. Paví očka sice rychle rostou, ale vývoj svalstva není úměrný k růstu. Vznikají štíhlé rachitické formy. Podobné účinky mají preparáty s obsahem hormonů. Hormony sice vyvolávají přechodně intenzívnější zbarvení, ale současně se objevuje řada nepříjemných příznaků. Systematickému používání krmiv s vitamíny a hormony se proto vyhýbáme.

(Zdroj: Text z knihy Norberta Dokoupila: Živorodky)

Krmivo Tetra Guppy

Komplexní krmivo pro paví očka. Drobné vločky, které jsou speciálně vyrobené pro malé tlamičky pavích oček a dalších živorodek. Vysoký obsah zeleniny a přidaných minerálů činí vločky chutnější a podporuje růst rybiček.

Obsah barviv v krmivu Tetra Guppy zlepšuje zbarvení rybiček.

Formát prodávaného balení:  250 ml / 100 ml / 12 g

Návod krmení: Několikrát denně v malých porcích (ryby spotřebují během několika minut)

Složení: Rostlinné bílkovinné extráty, Obiloviny, Kvasnice, Měkkýši a korýši, Oleje a tuky, Řasy, Cukry, Minerální látky.

Analytické složky: Hrubý protein 45,0%, Hrubé oleje a tuky 8,0%, Hrubá vláknina 4,0%, Obsah vlhkosti 8,0%,

Přísady: Vitamíny, provitamíny a chemicky definované látky s podobným účinkem: Vitamín A 27800 MJ/kg, Vitamín D3 850 MJ/kg. Barviva, Antioxidanty.

Velikosti balení krmiva pro paví očka a jeho přibližné ceny v roce 2016:

• TETRA Guppy Food 250ml   (120 Kč)
• TETRA Guppy Food 100ml   (cca 60 Kč)
• TETRA Guppy Food sáček 12g (cca 25 Kč)

Krmení pavích oček – špičkových forem

Důležitou oblastí v chovu guppy je potrava. Osobně krmím paví očka vícekrát denně a v menších dávkách. Svým rybám předkládám vločková krmiva, tablety a granule s vysokým obsahem rostlinných složek, živé krmivo ve formě žábronožky solné a nítěnek řádně propraných a mražené krmivo, jako jsou mražené patentky.

Vločkové krmivo

Jak jsem již uvedl, předkládám rybám vločková krmiva značky „SERA“ (Vipan a Flora). Vipan je určen pro široké spektrum akvarijních ryb a Flora je s vysokým obsahem rostlinné složky určená pro živorodky. Toto krmivo podávám rybám 2x denně.

Vločková krmiva Sera Vipan a Flora jsou vhodné k dennímu krmení špičkových forem  i krmení pavích oček obecně. Obě krmiva  obsahují řasu spirulina, která zajistí zvýraznění přírodního vybarvení vašich rybiček.

Vločkové krmivo Sera Vipan

Sera Vipan je spolehlivé základní krmivo pro všechny okrasné ryby. Díky šetrnému zpracování zůstanou cenné látky BIO-VIP receptury a použité suroviny zůstanou zachovány (omega-mastné kyseliny, betaglukany, astaxantin, esenciální aminokyseliny, vitamíny, minerály, stopové prvky, sekundární rostlinné látky a další). Potřeby Vašich ryb budou optimálně a přirozeně splněny. Výsledkem jsou nádherné barvy, zdravý růst, silný imunitní systém a vitalita vašich pavích oček. Vločky zůstávají na hladině dlouho stabilní. Velmi dobře stravitelné krmivo je zcela přijímáno a zhodnoceno, takže voda není zbytečně zatěžována výkaly ryb. Obsahuje řasu spirulina.

Vločkové krmivo Sera Flora

Rostlinné vločkové krmivo Sera Flora s vysokým obsahem spiruliny určené především býložravým rybám, jako jsou živorodky (paví očka), cichlidy z jezer Malawi a Tanganika (např. Tropheus) a mřenky. Tyto druhy ryb by měly být střídavě krmeny krmivy sera flora a sera spirulina Tabs. Druhově správná výživa podporuje zdravé trávení a pokládá základ úspěšného chovu a odchovu. Obzvláště vysoký podíl řasy spirulina zajistí zvýraznění přírodního vybarvení.

Tablety

Na obohacení potravy o rostlinné složky používám pro všechna věková stádia ryb tablety pod komerčním označení „Spirulina Tabs“. Je to speciální doplňková potrava nejenom pro živorodky s vysokým obsahem vodních řas a rostlinných proteinů. Osobně používám tento produkt od firem „Sera“ a „Dajana“. Krmím 1x za 2 dny.

Granule

Ze širokého spektra granulovaných krmiv využívám výrobků značky „SAK“. Tyto granule jsou tuzemské výroby a výrobce je vyrábí v několika druzích a velikostech. Mě se osvědčil výrobek pod obchodním označení „SAK green“, ve velikostech „00 a 0“. Toto krmivo podávám svým rybám 1x za 2 dny v množství, které osádka akvária spotřebuje během několika minut.

Živé krmivo

Pro nejmenší potěr používám žábronožku solnou. Žábronožku podávám 2x denně.

Zde je návod na líhnutí žábronožky solné: Jednu zarovnanou čajovou lžičku artemie a jednu vrchovatou polévkovou lžíci soli vložíme do 1,3 l odstáté vody teplé 26-28°C. Do lahve zavedeme silné vzduchování. Artémie se líhne za 48 hodin. Vzduchování odstraníme a necháme artémii ustát. Potom „ráčky“ odsajeme tenkou hadičkou a ihned zkrmíme. Osobně potěr krmím 1x denně žábronožkou.

Nitěnky

Nitěnku získávám z místních zdrojů od obchodníků. Po zakoupení potřebného množství je propírám 7 až 14 dní a teprve až po této době začnu zkrmovat. Dospělým rybám předkládám nitěnky vcelku a pro potěr nitěnky sekám na menší kousky. Krmím v takovém množství, aby byly paví očka schopny potravu zkonzumovat téměř okamžitě. Tuto potravu podávám pouze 1x za týden.

Mražená potrava

Mraženou patentku a cyclops podávám pouze dospělým rybám 1x denně. Před podáním nechám patentky i cyclops rozmrazit a krmím pouze v takovém množství, které ryby okamžitě zkonzumují.

(Text: Krmení pavích oček – špičkových forem ing. Brunclík)

Krmivo Tetra FunTips Tablets

Krmivo jednoduchým přitisknutím přilepíte na sklo! Vyvážené složení s vysokým podílem přírodního krmiva (krevety, gammarus a dafnie). Zelená strana tablety obsahuje rostlinné složky pro posílení vitality, oranžová strana poskytuje důležité karotenoidy pro posílení přírodního vybarvení ryb.

Krmivo ve formě tablet. Tablety 2 v 1 – kombinace vysoce kvalitních vloček a výživného přírodního krmiva. 

• Obsahuje více než 20 % přírodního krmiva (krevety, kril, blešivci a dafnie).
• Oranžová část obsahuje přírodní karotenoidy pro pestře zbarvené ryby
• Zelená část obsahuje rostlinné složky pro zdraví a vitalitu
• Kompletní krmivo pro všechny tropické ryby.

Tabletu lze z obou stran nalepit na stěnu akvária a zblízka pozorovat, jak se paví očka tabletou krmí.

Formáty prodávaných balíčku: 75 a 20 tablet

Cena za 20 tablet:  35Kč (v roce 2016)

Chov špičkových forem pavích oček

Text od ing. Brunclíka jak postupovat při výběru pavích oček – gupek do chovu.

Výběr pavích oček do chovu

Ryby vhodné do chovu by měly být ve stáří 5-6 měsíců. Právě v tomto stáří se dají vybrat nejkvalitnější ryby. Kdo nemá tu správnou trpělivost a vybere do chovu ryby staré 3 měsíce, může splakat nad výdělkem, protože ryby nejsou ještě úplně vzrostlé a vybarvené. Respektive se u nich mohou objevit některé vady, které nejsme schopni postřehnout v mladším věku.

Nejdříve si musíme obstarat výchozí chovný materiál. Nejlepším způsobem se jeví návštěva některého chovatele, který nejenom může poskytnout chovný materiál, ale i doporučí jiného chovatele. Takoví chovatelé se spojují do klubů, a vstup do takových spolků je přínosem všem zájemcům o chov pavích oček. Slušný chovný materiál se nedá sehnat v akvaristických prodejnách, protože zde je materiál pocházející od chovatelů, kteří se nespecializují na chov špičkových forem, a nebo pochází třeba z farem v Singapuru, kde je položen důraz na nízkou cenu a na množství. Kvalitní kmeny guppy nebývají levné. Pokud někdo inzeruje kvalitní ryby za nízké ceny, je v tom háček. Můžete koupit vyřazenou samici z chovu nebo neplodného samce. Z takového materiálu vám bude trvat roky než vyšlechtíte kvalitní kmen.

Pokud jste sehnali kvalitní pár nebo trio, vpustíte je do několik dní předem založeného akvária. Asi za 4 týdny se můžete dočkat prvních mladých. Několik málo dní před porodem (pokud je to chovatel schopný rozeznat) odlovíme samici do malého akvária a po porodu ji vrátíme zpět do původní nádrže.

Nyní nastává rozhodující doba asi 2 měsíců, kdy při dobrém a kvalitním krmení a časté výměně vody zjistíme jaký jsme vlastně koupili materiál. Po tomto období doporučuji rozdělit potěr na samce a samice. Pochopitelně se může mezi jednotlivými rybami vyskytnout opačné pohlaví, proto je nutné nádrže hlídat a ryby třídit.

Pro výběr ryb do špičkového chovu se sledují tato kritéria:

• způsob plavání a vitalita,
• tělesná velikost,
• tvar ploutví,
• barva základní i krycí.

Postup výběru podle pohlaví :

SAMICE :

• velikost a tvar těla (měly by být velké a silné),
• způsob plavání a vitalita (normální plavání je velmi důležité),
• tvar ploutví a jejich barva (ploutve by měly být velké, ocasní ploutev stejné barvy jako u samce, ale nemusí být tak intenzivní, hřbetní ploutev by měla být zcela bezbarvá),
• samice je vyřazena z dalšího chovu, pokud má sklony ke kanibalismu, protože i to je dědičné.

SAMEC :

• velikost a tvar těla (silné tělo ve velikosti dle jednotlivého standardu),
• způsob plavání a vitalita (normální plavání je velmi důležité, především u samců s vyvinutými ocasními ploutvemi)
•  tvar ploutví (mají mýt velikost dle standardu a nesmí překážet rybě v plavání),
• barva (zde platí docílit zabarvení co největší plochy těla, ocasní ploutve a hřbetní ploutve).

Nyní jsou již nejkvalitnější paví očka vybrány do chovu. Pokud se mezi mladými samci nenajde samec stejné kvality jako jeho otec, k mladým samicím přidáme jejich otce.

Chov špičkových forem pavích oček

Text od ing. Brunclíka

Každý z milovníků těchto ryb, by chtěl vědět zda existuje univerzální šablona chovu guppy. Jednotliví chovatelé provádí chov podle svého, ale výsledek by měl být u všech stejný. Pro dosažení kvalitního chovu lze stanovit několik klíčových oblastí, kdy při jejich dodržení se z každého chovatele stane držitel špičkových ryb.

Získání kvalitního chovného materiálu:

Takovýto materiál nelze zakoupit v odborných obchodech. Dá se sehnat pouze u chovatelů nebo na výstavách pořádaných kluby, které se zabývají chovem čistých, špičkových kmenů guppy – pavích oček.

Voda:

Guppy jsou velmi tolerantní k vlastnostem vody. Žijí jak ve vodě měkké, tak i tvrdé. Ale chovatel jim musí zabezpečit vodu prostou škodlivin. Toho se dá dosáhnout pouze častou výměnou a dostačující filtrací. Výměna vody by se měla provádět cca. 2x týdně v množství 25-30% objemu nádrže. Pokud je to nutné, tak častěji. Nepsané akvarijní pravidlo říká, že na 1 cm ryby by měl být 1 l vody. To znamená, že nesmíme nádrže přerybňovat. Pokud dodržujeme výše uvedená pravidla, není nutné používat prostředky na úpravu vody nebo jiné medikamenty.

Teplota:

Protože paví očka jsou velmi přizpůsobivé, teplota vody má téměř podřadnou roli. Samozřejmě musíme dodržovat určité rozmezí, v kterém se teplota vody musí pohybovat. Podle mých zkušeností jde o rozpětí teplot mezi 22 – 27 °C. Musíme si uvědomit: Pokud je teplota vyšší, dochází u ryb k intenzivnější látkové výměně, k rychlejšímu růstu, ale ke kratší životnosti. Při teplotách 22-23 °C ryby pomaleji rostou, ale dosahují delší životnosti.

Akvárium:

Pro úspěšný chov pavích oček potřebujeme mnoho nádrží. Chtěl bych uvést kolik a jakých akvárií potřebujeme pro chov jednoho kmene guppy.

Nádrž pro potěr: Je to akvárium určené pro ryby od narození do 4. týdne života. Jeho velikost se pohybuje okolo 20 l a je zde umístěno 20 ryb. Zařízení je velmi praktické. Je zde pouze filtr. Dno je holé a z vnější strany je natřeno tmavou barvou. Výměnu vody provádím 2-3x týdně v množství 1/3 objemu. Teplota se pohybuje okolo 25 °C. Tuto nádrž potřebujeme aspoň jednu pro jeden kmen (podle počtu chovných samic).

Odchovná nádrž: V této nádrži žijí mladé paví očka od 5. týdne života až do dosažení pohlavní zralosti, rozdělené podle pohlaví. Akvárium je velké 60-80 l a je zde 20 ryb. Také zde je dno holé, z vnější strany natřené tmavou barvou. Jsou zde v květináčích zasazené vodní rostliny a zavedeno filtrování. Výměnu vody provádím 1x týdně v množství 1/3-1/2 celkového objemu. Teplota se pohybuje okolo 24 °C. Tyto nádrže potřebujeme nejméně 2 (jednu pro samce a druhou pro samice) pro jeden kmen. Bezpodmínečně se musí u těchto nádrží provádět denní kontrola, protože můžeme mezi samicemi zapomenout nevýrazného samce a naopak (nutné třídění pohlaví).

Chovná nádrž: Do těchto nádrží umisťuji pouze nejlepší kusy ve stáří 3-4 měsíců. Velikost nádrže je 80 l a je zde 15 ryb. Zařízení je stejné jako u odchovných nádrží. Pro jeden kmen potřebujeme nejméně jednu nádrž, kde jsou samci a samice pohromadě. Vodu měním jednou týdně v množství 1/3 – 1/2 a teplota se pohybuje v rozpětí 22 – 24 °C.

Porodnice: Nádrž je velká asi 20 l a samice zde rodí mláďata. Po porodu se z porodnice stává nádrž na odchov nejmenšího potěru. Těchto nádrží potřebujeme stejný počet jako máme počet chovných samic.

Nádrž ostatní: Zde jsou umístěny paví očka, které nesplňují přísná kritéria pro zařazení do chovu. Nádrž je o velikosti 120 l, je bez dna a má zavedenou filtraci. Zde jsou ryby umístěny do doby prodeje.

Karanténní nádrž: Přeji všem chovatelům, aby tuto nádrž nemuseli nikdy použít. Je to akvárium o velikosti 20 l se zavedeným vzduchováním a topením. Jak již název napovídá, jsou zde umisťované ryby buď nemocné nebo nově získané. Nově získané ryby by zde měly setrvat aspoň 4 týdny, než je umístíme do chovných nádrží.

Tvarové standardy u pavích oček

V době, kdy jsem zpracovával tento článek (ing. Stanislav Brunclík) jsem se řídil dosud platným mezinárodním standardem. Od konce roku 2004 byl přijat nový mezinárodní standard, který se od předešlého liší především ve srážkách bodů na velikost těla ryby, v kódování krycích barev a ve stanovení podmínek, které musí spolek zabezpečit při pořádání mezinárodních výstav a výstav ME.

Vějíř

Tvar ocasní ploutve „vějíř“ byl začátkem vývoje varianty „triangel“. Dříve měl tento tvar širokou zaoblenou hřbetní ploutev. Dnes je považován tento znak za chybu. Preferuje se ostrá hřbetní ploutev, u které se ovšem předpokládá, že je pouze nahodilým znakem a ne geneticky zakódovaný znak. Díky tomuto nestálému znaku se dnes tato tvarová forma téměř nechová, ani se nevystavuje. Odborníci na chov pavích oček se dnes zaobírají myšlenkou, zda existují genetické možnosti, které by ustálily tuto tvarovou variantu.

Charakteristika tvarového standardu vějíř :

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 10/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Tringel

Tvar ocasní ploutve „triangel“ patří dnes mezi nejoblíbenější tvarové formy v chovech. Na výstavách se tato tvarová forma objevuje ve více jak 60% z celkového počtu vystavovaných kolekcí. U těchto ryb jsou nápadné velkoplošné ocasní ploutve, zvláště jejich nepřeberné množství kontrastních barev a vzorů. Mezi odborníky patří k formám, které jsou nejhůře chovatelné. Chovatelům této formy pavích oček se neustále daří vyvíjet nové a zajímavé barevné kombinace. V poslední době to byly např. Japan-blue, Mikarif nebo Galaxie.

Charakteristika tvarového standardu vějíř:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 8/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Závoj

Tvar ocasní ploutve „závoj“ je nefalšovaným outsiderem v chovu guppy. Na výstavách se tato forma neobjevuje. Geneticky se tato tvarová forma nadá ustálit. Bylo by vhodné, aby tento tvar byl vyškrtnut ze standardů.

Charakteristika tvarového standardu závoj:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 8/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Prapor

Jediným známým chovatelem tvarové formy „prapor“ je Rakušan Erwin Renner. Ale jeho vystavované paví očka jen ojediněle připomínají požadovaný tvar. Také tento tvar není geneticky upevněn.

Charakteristika tvarového standardu prapor:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 8/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Dvojitý mečík

Tvar ocasní ploutve „dvojitý mečík“ je po „triangelu“ nejčastěji chovanou formou v rámci IKGH (Internationale Kuratorium Guppy-Hochzucht). Nejlepším chovným materiálem této tvarové formy disponují rakouští chovatelé. První paví očka této formy měli krycí barvu vídeňskou modrou. Tuto formu lze svým bezproblémovým chovem doporučit i nezkušeným chovatelům.

Charakteristika tvarového standardu dvojitý mečík:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 10/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Horní mečík

Tvar ocasní ploutve „horní mečík“ byl objeven v Anglii. Rakouští chovatelé tuto formu přijali a postupem času i zlepšili. Dnes je tato tvarová forma téměř dokonalá, a produkují jí zejména chovatelé, kteří jsou ve spolku ÖGG. Díky malým rozměrům ploutví se u těchto ryb nevyskytují žádné větší problémy v chovu.

Charakteristika tvarového standardu horní mečík:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 10/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Dolní mečík

Tvar ocasní ploutve „dolní mečík“ je nejstarší tvarovou formou pavího očka, která je známá od roku 1939. I tuto formu chovají především rakouští chovatelé. Bohužel je u této formy zanedbávána základní barva. Nejčastěji používanou krycí barvou je vídeňský smaragd. V posledních letech japonští chovatelé obohatili tuto formu o krycí barvu Japan blue. Díky nenáročnosti v chovu lze tuto tvarovou formu doporučit i začátečníkům.

Charakteristika tvarového standardu dolní mečík:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 10/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Lyra

Tvar ocasní ploutve „lyra“ se svým základem podobá „dvojitému mečíku“, proto se chovatelé domnívají, že obě formy mají společný genetický základ. Doposud není známo, jakým genetickým znakem je způsobeno zakřivení mečíků. S přibývajícím stářím ryb se zakřivení mečíků ztrácí. Tomuto problému lze snad zabránit pouze důkladným tříděním.

Charakteristika tvarového standardu lyra:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 8/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Rýč

Tvar ocasní ploutve „rýč“ má stejný genetický základ jako „kruh“. Je to velmi oblíbená forma a téměř vždy je na výstavách obsažena. U této formy je problematické dosáhnout požadované délky ocasní ploutve (5/10 délky těla). Proto je na zváženou, jestli by tento znak neměl být ve standardech změněn.

Charakteristika tvarového standardu rýč:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 5/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Kopí

Tvar ocasní ploutve „kopí“ je velmi vzácnou formou, přičemž je to velmi atraktivní forma. Genetika je prozatím u této formy nejasná. Předpokládá se, že vychází z tvaru „jehla“. U těchto pavích oček jsou problémy s chovem, kdy pářící orgán dorůstá do značné délky, proto se nehodí do chovu.

Charakteristika tvarového standardu kopí:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 8/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

Kruh

Tvar ocasní ploutve „kruh“ má v posledních letech pevné místo mezi chovateli. Před deseti lety tomu tak nebylo. Za tuto skutečnost můžeme vděčit především německým chovatelům. Tato forma je nejvíce podobná divoké formě pavího očka. Nejvíce se tato forma chová v základní barvě šedé.

Charakteristika tvarového standardu kruh:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 5/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat k ocasní ploutvi

Jehla

Tvar ocasní ploutve „jehla“ je pravou raritou v chovu guppy. Tuto formu stabilně chová a vystavuje pouze rakouský chovatel Alfons Jestrabeck. Podobá se formě „kopí“.

Charakteristika tvarového standardu jehla:

• délka těla 26 mm
• délka ocasní ploutve 10/10 délky těla
• hřbetní ploutev musí zasahovat do 1/3 ocasní ploutve

12 tvarových standardů guppy

Evropská odborná veřejnost zná v dnešní době 12 tvarových standardů, které jsou více či méně geneticky ustálené. Tyto standardy jsou odvozeny od tvaru ocasní ploutve a také hřbetní ploutve.

K těmto všeobecně známým standardům lze přidat ještě dva, a to velmi zvláštní tvary, které pocházejí z Asie a jsou součástí asijských tvarových standardů.

Jedná se o tvar swallow (vlaštovka). Swallow patří mezi dlouhoploutvé standardy. Významnějším rozdílem mezi tvarovým standardem triangel a swallow je, že všechny ploutve jsou nerovnoměrně prodloužené, včetně prsních ploutví, břišních ploutví a gonopodia. I když hřbetní ploutev je podobná tvarovému standardu triangel, nese znaky swallow.

Dalším tvarem, který je popsán v asijských standardech, a není zahrnutý v evropských tvarových standardech, jsou ryby označované jako „ribbon“. Paví očka tohoto tvarového standardu se vyznačují prodlouženými prsními a břišními ploutvemi a samci také prodlouženým gonopodiem. Ryby s těmito tělesnými znaky patří do skupiny dlouhoploutvých gupek a označují se anglickým výrazem „Ribbon long fin“. Ocasní ploutev je stejná jako u trianglu. Hřbetní ploutev, na rozdíl od trianglu, se může vyznačovat prodlouženými ploutevními paprsky v horní části. Při pohledu z ptačí perspektivy, je velmi dobře viditelné prodloužení prsních ploutví. Břišní ploutve a gonopodium musí být prodloužené a směřovat vzad. Preferuje se silnější stavba prodloužených ploutví. Chybou je, pokud jsou tyto ploutve pokroucené nebo ohnuté. U tohoto tvarového standardu jsou samci neplodní, proto se do chovu zařazují samci s normálně tvarovanými ploutvemi a samice s prodlouženými ploutvemi. Gen, nesoucí znaky prodloužených prsních a břišních ploutví a gonopodia je dominantní, proto v následujících generacích se objeví paví očka s prodlouženými ploutvemi asi v 50% jak u samců, tak u samic. (Autor: ing. Stanislav Brunclík)

Základní zbarvení pavích oček

Představení 4 základních zbarvení u gupek. Šedá, blond, albino a růžová.

Šedá (přírodní šedá) – také se jí říká „divoká“ a je dominantní barvou, která se v chovech vyskytuje nejčastěji. Základní zbarvení šedá umožňuje rybě se přizpůsobit na přírodní prostředí a zároveň jí chrání před predátory (mimikry). To zejména platí pro samice a potěr. Jednolité, nevýrazné zbarvení samice je způsobeno absencí mužského pohlavního hormonu testosteronu. Protože samci jsou pestře zbarvení, je nejjednodušší poznat druh základního zbarvení právě na samicích. Odpovědnost za zbarvení pavích oček mají červené, černé a žluté pigmentové buňky, které jsou umístěny ve vrchní vrstvě kůže. Základní zbarvení šedá se projevuje různě intenzivními tóny. Na základním zbarvení šedá se nejlépe vyjímají modrá a černá krycí barva. V současné době se nejlépe hodí moskevská modrá. Tato barva je intenzivní a připomíná tmavomodrý inkoust a rozlévá se po celém těle, včetně hlavy.

Blond – po základní barvě šedá je nejčastěji se vyskytující základní barvou. Dá se velmi zřetelně odlišit od základní barvy šedá. Blond je charakteristická zpravidla žlutou barvou přecházející až do zlaté a je velmi dobře pozorovatelná u samic. Poprvé byla tato základní barva pozorována v USA v roce 1935. Ze začátku byla v akvaristické literatuře vedena pod označením „fredlini“, ale dlouhou dobu byla známá i pod označením zlatá. U této základní barvy chybí přítomnost černého barviva (melaninu). Ryby se základním zbarvením blond mají vždy černé oči. Ideální kombinací základního zbarvení blond je s krycí barvou červená. Je to přirozené, protože díky sníženému výskytu melaninu, červená barva zvlášť dobře vynikne a do slova intenzivně svítí. Velmi dobře ještě působí kombinace s filigránem. Naopak se nehodí krycí barvy černá, modrá nebo zelená. Je to dáno chybějícím melaninem a tím ztrátou intenzity těchto barev. Jejich vitalita, rychlý růst a plodnost je srovnatelná s rybami základního zbarvení šedá.

Albino – je to základní zbarvení, které je charakterizováno naprosto chybějící černou pigmentací. Albíni jsou rozpoznatelní podle červeně zbarvených očí. Samice této základní barvy patří mezi nejpěknější. V chovech gupek se albíni vyskytli poprvé v roce 1940 v Americe, a mělo se za to, že tyto ryby, díky svému nápadnému zbarvení, jsou málo životaschopné. V Evropě se dlouho považovala tato forma za vymřelou. Až počátkem roku 1990 byli albíni opět dovezeni z Ameriky a Japonska. Albíni se vyskytují u všech tvarových standardů a ve spojení s krycími barvami „červená, bílá a filigrán“ jsou tyto ryby nádherné. V mnoha literárních pramenech se objevují informace, že albíni jsou neplodní, špatně rostou a jsou příliš náchylní k nemocem. Ale pravda je taková, že při dodržení všech doporučených podmínek chovu, jsou stejně chovatelní, jako například ryby základního zbarvení „šedá“.

Růžová (pink) – v roce 1979 uveřejnil americký chovatel David Liebman v časopisu „Freschwater and Marine Aquarium“ (FAMA) článek o vzniku nového základního zbarvení. Samotnému uveřejnění předcházelo dlouhé a složité křížení, které chovatel spočítal na 10 let. Toto základní zbarvení označil jako „pingus“. Z počátku se mělo za to, že je to pouze nové krycí zbarvení, ale později byla růžová uznána za základní zbarvení. Chovatel Liebman si dokonce nechal tento objev patentovat a jako novinku chtěl jeden pár takto zbarvených ryb prodávat za 200 US dolarů. Paví očka se základním zbarvením „růžová“ se nejdříve rozšířily do Ameriky a Japonska a posléze i do Evropy, kde zpočátku vzbudily obrovský rozruch. Vzrušení časem pominulo a ryby s tímto základním zbarvením se chovaly jen zřídka. Základní zbarvení růžová bývá děděná od obou rodičů. Melanin (černé kožní barvivo) se vyskytuje na krajích šupin, ale jeho intenzita je menší než u ryb šedého základního zbarvení. Na kořeni ocasu však tvoří výjimku, kde je tento znak výrazný. Ryby jsou celkově světlejší než ryby šedého základního zbarvení, svojí podobou se blíží základnímu zbarvení zlatá. Růžová je jasnější u mladých ryb a ve stáří intenzita mizí. Velmi často je toto základní zbarvení kombinováno s krycím zbarvením „moskevská“ (ryba má tmavomodrou hlavu). Tato barevná kombinace má svůj původ v Japonsku. Modrá barva na hlavě je mnohem třpytivější a intenzivnější než u pavích oček šedého základního zbarvení. Je zajímavé, že ryby se základním zbarvením růžová jsou převážně krátkoploutvých forem. (autor: ing. Stanislav Brunclík)

Krycí zbarvení pavích oček

Krycí zbarvení, nebo také označení kresba či vzor, je charakteristickým znakem vzhledu ryb. Podle krycího zbarvení nesou jednotlivé kmeny pavích oček konkrétní název a každý chovatel z celého světa si pod určitým pojmenováním umí představit i jejich vzhled. A proč se u gupek vyskytuje tak nepřeberné množství dech beroucích vzorů a barev? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď, ale já se pokusím o krátké a zároveň srozumitelné objasnění.

Ve všeobecné rovině lze tuto otázku také položit následovně: Jak vzniká barva? V zásadě barva vzniká prostřednictvím pigmentu (barvotvorné látky chemického původu v kůži živočicha), které světlo pohlcují, anebo naopak při dopadu světlo odráží. Pigmenty jsou obsaženy ve zvláštních tělových buňkách, chromatoforech. Tyto buňky mají schopnost šířit barvu a vystupují na povrch kůže. Ale stejně tak mají regulační schopnost, kdy se vyskytují pouze na omezeném prostoru. Což je velmi časté u tmavých barevných znaků, zvláště u modré barvy. Barvu neovlivňují pouze barvotvorné látky, ale i hormony (např. adrenalin).

Pigmenty jsou vzájemně kombinovatelné a vytváří silně variabilní kresby. Většinu pigmentu jsou si paví očka schopny vyrobit svým metabolismem.

Takto sice vzniká barva, ale samotné pigmenty nebo hormony nejsou zcela určujícími indikátory vzhledu kreseb a vzorů. K tomu jak je ryba zbarvená je nutné přičíst i jiné aspekty, jako je stáří ryb, jejich zdravotní stav, genetické předpoklady nebo životní podmínky. Je známo, že tmavé odstíny krycího zbarvení můžou poukázat na nemoc, nebo že mladé ryby jsou nevýrazně zbarveny, protože u nich převládá snaha kamufláže, neboli nebýt viděn.

Stejně jako u tvarových standardů, tak i u krycího zbarvení jsou vytvořeny pravidla identifikace jednotlivých barev podle mezinárodního standardu. Tento mezinárodní standard (IHS-2009) specifikuje 19 krycích barev a vzorů. Jedná se o „červenou, modrou, zelenou, žlutou, bílou, černou, neonovou, moskevskou, kovovou (metallic), 1/2 a 3/4 černou, snakeskin (hadí kůže)/filigran, vídeňský smaragd, jednobarevnou, vícebarevnou, AC (all colours), AOC (all other colours), medley (směsice), japonskou modrou a modrý/červený grass.“ V následujícím textu se zmíním o nejčastěji se vyskytujících krycích barvách.

Krycí zbarvení pavích oček – gupek

Červená

Zdá se, že toto krycí zbarvení je pro chov pavích oček přímo předurčeno. Červená krycí barva se nejčastěji vyskytuje v kombinaci se základní barvou blond, šedá a albín. A proto je zjevné, že se musí od sebe lišit. Mezi červenou patří ještě tzv. krycí barva celočervená (fullred), která se poprvé vyskytla okolo roku 1990, a ryby s touto barvou byly transportovány z Moskvy do Německa. Existují kmeny zbarvené světle červeně, oranžovo-červeně, naopak jiné kmeny jsou tmavě červené až vínové. Domnívám se, že intenzitu a tóny červené barvy ovlivňuje zbarvení samic. Samice s ocasní a hřbetní ploutví, kde převládá žlutá barva, rodí potomky s jasnými a světlejšími tóny červené barvy. Naopak samice, které mají v ocasní a hřbetní ploutvi přítomnou modrou barvu, rodí potomky s tmavšími tóny červené barvy. V současné době je variabilnost červeného zbarvení ryb bezkonkurenčně nejlepší u asijských chovatelů, zejména na Thajwanu, v Japonsku a Číně. V roce 2006 se do Německa dostaly paví očka s velmi intenzivní červenou barvou. Tyto ryby byly lépe vybarveny než nejlepší německé exempláře. A to se jednalo o mladé jedince, kteří měli téměř 100% pokrytí těla velmi sytě červenou barvou. Zvláštnímu zájmu se u německých chovatelů těší krycí zbarvení purpurově červené, které není doposud masově rozšířeno. Zatím o tomto zbarvení nebyly uveřejněny žádné záznamy. Závěrem lze uvést skutečnost, že červené krycí zbarvení je nejideálnější v kombinaci se základním zbarvením blond nebo albín. U základního zbarvení šedá dochází mnohdy k přechodu z červené do černé, kdy často na těle ryb vznikají černé skvrny.

Moskevská

V polovině 80. let byla chovaná paví očka pocházející z Moskvy, v té době velmi populární ve střední Evropě a pravidelně vystavovaná na velkých mezinárodních výstavách. Moskevská gupka se vyznačuje intenzivním modrým zbarvením přední části těla. Barva je zpravidla sytě modrá, závisející na stupni vzrušení nebo na náladě samce. Zadní část těla je podobně intenzivně modrá, nebo je samec zbarvený pěkným jemným vzorem. Značné rozdíly jsou v kresbě a ve zbarvení ocasní ploutve. Zároveň mohou barvy na ocasní ploutvi přecházet ze světle žluté do tmavě červené. Stejný barevný přechod se může vyskytnout na hřbetní ploutvi. Ve skutečnosti existují četné barevné varianty moskevské gupky. V Rusku vyšlechtili mnoho různorodých barevných variant, které byly rozšířeny do celé střední Evropy. V Evropě se moskevská gupka rodí se šedým základním zbarvením těla. Pouze několik chovatelů vyšlechtilo moskevské paví očko jinak zbarvené, s ustupujícím šedým základním zbarvením. Berlínský akvarista Günter Tischman nečekaně vyšlechtil modře zbarvené moskevské paví očko, u kterého se překvapivě projevuje střídání intenzity modré barvy v závislosti na náladě. Chov moskevské gupky ve střední Evropě začal v roce 1979 díky členovi prvního kulturního sdružení východního Německa, Horstu Schillatovi a jeho příteli také z Německé demokratické republiky. Moskevské krycí zbarvení je spojené s Y chromozómem. V letech 1981 a 1982 byly transportovány nové formy moskevských gupek do tehdejšího východního Německa. Přes politickou a byrokratickou překážku se první moskevská gupka dostala do západní Evropy čilým stykem mezi východoněmeckými a západoněmeckými chovateli. Od té doby vznikají nové barevné a tvarové mutace těchto ryb. Při šlechtění moskevských gupek je třeba vzít v úvahu řadu genetických činitelů. Proto by si měl chovatel zajistit samici, která má vyvinutou, ale bezbarvou ocasní ploutev, takže kresba a zbarvení zůstává v potomcích mužského pohlaví. Většinu vzorů u samců ovlivňují samice. Základní barva ve většině případů je šedá. Krycí zbarvení těla, hřbetní ploutve a ocasní ploutve by mělo být kompletně modré až modročerné, resp. zelené. Zde je chovatelovou snahou dosáhnout čistotu barev. Chybou ve zbarvení jsou bezbarvé okraje ploutví nebo na těle se vyskytující jinak zbarvené skvrny. U některých kmenů dochází na ocasním násadci ke vzniku červených skvrn. Takoví samci se z chovu musí vyřadit. Chov moskevských modrých/zelených pavích oček není náročný. Pokud mají být ryby tmavě zbarvené, musí se párovat s tmavými samicemi. Světlejší samice způsobují vyblednutí modré/zelené barvy. Zvláštní zřetel je nutné položit na délku hřbetní ploutve a tvar ocasní ploutve. Častý problém u hřbetních ploutví je jejich šířka, a že bývají příliš krátké. Ocasní ploutve zase mají příliš zaoblené úhly a jsou nestandardně zaoblené. Přestože má tento kmen své chyby, je plodný a rychle rostoucí. Pokud držíme své ryby v optimálních životních podmínkách, pak jejich zbarvení je velmi působivé a ryby se nádherně vyjímají v nádržích.

Moskevský filigrán červený

Paví očka tohoto krycího zbarvení jsou od hlavy až po gonopodium modře zbarvené. Intenzita a sytost modrého zbarvení závisí na náladě ryb a vyskytuje se od kovově modré až po tmavomodrou. Od gonopodia až po násadec ocasní ploutve nesou ryby vzor snakeskin zbarvený od modré až po zlatou. Hřbetní a ocasní ploutev je stejnoměrně zbarvena červeným filigránem, kde vzor filigrán je zřetelně vidět. První samci tohoto krycího zbarvení pocházejí od Horsta Schillata, který si chovné samce přivezl do Německa z Moskvy. Pro následný chov neměl k dispozici originální samice, proto tyto samce zkřížil se samicemi základního zbarvení šedá a krycího zbarvení červená. Tato nová barevná linie byla z počátku chována pouze ve východním Německu. Mezinárodního rozšíření se ryby dočkaly až díky chovateli Detlefu Sammetovi. Chovné kmeny jsou zčásti rozděleny na moskevské půl filigrán a filigrán. To se zpravidla projevuje u příbuzenského křížení. Za normálních okolností je moskevský znak (přední část těla modrá) děděný po otci. V poměrně malé míře se tento znak může vyskytovat i u samic. Do chovu je nutné vybírat samice, které mají bezbarvé ploutve a netrpí žádnými tělesnými deformacemi (např. menší proláklina na temeni hlavy). U ryb varianty moskevský filigrán červený je zpravidla růst ocasní ploutve velmi pomalý s nerovnoměrným zakončením. Tento hendikep se zpravidla v 6-7 měsíci života vyrovná. Plodnost těchto ryb není velká. Samice rodí přibližně 20-40 mláďat. V každém případě patří ryby varianty moskevský filigrán červený mezi dobře chovatelné paví očka.

1/2 a 3/4 černá

Toto krycí zbarvení existuje od roku 1959. Je charakterizováno černým zbarvením těla, které začíná v oblasti prsních ploutví a končí na ocasním násadci těsně u začátku ocasní ploutve. Původně se předpokládalo, že nositelem těchto genetických předpokladů je samičí X-chromozóm. Ale postupem času bylo prokázáno, že svůj podíl na zbarvení má i samčí Y-chromozóm. Nejčastějšími kombinacemi HS (německé označení, vyjadřující „halbschwarz) jsou červená, žlutá, bílá, modrá a pestrá. Jednotlivé uvedené barvy určují zbarvení ocasní a hřbetní ploutve. Jednoznačným chovatelským cílem bylo dosáhnout kontrastu mezi černým tělem a zmíněnými barevnými ploutvemi, což je velmi působivé. Toto krycí zbarvení se vyskytuje u všech tvarových standardů, s výjimkou mečíkatých. Paví očka s tímto krycím zbarvením rychleji rostou a dosahují větších rozměrů. V následujícím textu uvedu některé barevné kombinace tohoto krycího zbarvení.

1/2 a 3/4 černá červená

Základní barva většiny chovaných ryb je blond respektive šedá. Od poloviny těla, rozumí se od prsních ploutví až po ocasní násadec je tělo černé nebo černé s modrým nádechem. Týl hlavy až po hřbetní ploutev může být červený. Břicho je stříbřité nebo zčásti červené. Hřbetní a ocasní ploutev jsou čistě červené bez barevných chyb. Červená barva ploutví je podle základního zbarvení rozdílné intenzity. Před rokem 1996 byly v Německu a v Rakousku chovány vždy na sebe navzájem nezávislé kmeny půl černá/červená. Jeden pocházel od Herberta Brosenbauera a druhý od Heinze Böhma. Oba kmeny byly tehdy vynikající kvality. V roce 1996 obdržel Jens Bergner jedno trio půl černá/červená ve tvaru triangel z USA od chovatele Jima Aldersona. Jedna samička uhynula hned po transportu a druhá porodila pouze 20 ks potěru a potom rovněž uhynula. Pozdější chov byl velmi dobré kvality jak do velikosti, tak barvy, což vedlo k masivnímu rozšíření do celé Evropy. Tato barevná forma patří mezi relativně rychle rostoucí paví očka. Bohužel je tato linie v základním zbarvení šedá geneticky náchylná na blednutí červené barvy ploutví. Tento nedostatek se silněji projevuje při příbuzenském křížení.

1/2 a 3/4 černá bílá

O tomto kmenu se dá tvrdit, že je téměř stoprocentně kmenem čistým. Tělo je od poloviny po konec ocasního násadce zcela černé, bez viditelných chyb. Hřbetní a ocasní ploutev by měla být čistě bílá (beze skvrn). Díky mezikmenovému křížení mezi bílými a žlutými rybami, existuje mnoho variant odstínů. Asijští chovatelé přinášejí do těchto kmenů nové a nové barvy nejenom ve hřbetní a ocasní ploutvi, ale i v oblasti temene a hřbetu (kovově žluté, zelené a bílé barevné linie). O těchto vybarvených oblastech by se dalo polemizovat, ale pravdou je, že jsou pro naše chovy přínosem a obohacením. Jak je známo, již v 60 letech tento kmen choval Gelrich ve Frankfurtu nad Mohanem. Tento chovatel se nikdy nezmínil o tom, z jakých kmenů byla tato barevná varianta vyšlechtěna. Ale víme zcela přesně, že je to čistý kmen pocházející z Německa, proto je v zahraničí označován jako německá půl černá bílá (tuxedo). Z počátku se ukazuje chov této barevné varianty jako bezproblémový, až do doby, kdy přijde velký problém s udržením čistoty chovu. Tak u původních amerických kmenů dochází dlouhodobým příbuzenským šlechtěním ke změně bílé barvy hřbetní a ocasní ploutve na namodralou až našedivělou. Tímto jevem zmizela nejedna linie této barevné varianty. Této barevné změně se dá zabránit pouze nepříbuzným křížením s jinou, čistě bílou variantou. Ale i v tomto případě dochází k barevným chybám, kdy se v ocasní ploutvi, u kořene ocasu objevuje žlutý půlměsíc. V takovém případě se dá pouze přísnou selekcí dojít k požadovanému výsledku.

Vídeňský smaragd

Je to krycí vzor, který je charakterizován jako velké, plné, nepravidelné a různobarevné skvrny na bocích těla, vyznačující se smaragdově zeleným nádechem. Tento krycí vzor se výhradně omezuje na základní zbarvení „šedá. I když v poslední době se objevuje krycí vzor „vídeňský smaragd“ na pavích očkách se základním zbarvením „blond nebo albín“. Původně tato kresba vznikla v rakouském chovu, ale prvopočátky nejsou ve Vídni, jak je v názvu naznačeno, ale ve Štýrském Hradci. Krycí kresba „vídeňský smaragd“ se vyskytuje převážně u mečíkatých tvarových standardů. U tohoto krycího vzoru nejsou definovány barvy hřbetní a ocasní ploutve, proto mohou být různobarevné.

Japan blue

Krycí zbarvení „japonská modrá“ je původně vyšlechtěná z divoké formy pavích oček. Poprvé bylo toto krycí zbarvení popsáno v japonském časopise v roce 1994. Paví očka s originálním zbarvením „japan blue“ mají modrou barvu ve střední části těla a popřípadě se vyskytuje na hřbetní a ocasní ploutvi (velkoploutvé standardy). U velkoploutvých ryb je hřbetní ploutev krátká a zdaleka nedosahuje tvarového standardu. Ryby s tímto krycím zbarvením jsou krátkověké a dožívají se něco málo přes rok. Předpokládá se, že z krycího zbarvení „Japan blue“ byly vyšlechtěny ryby s krycím zbarvením „Lazuli“. Ryby s krycím zbarvením „Japan blue“ mají tělo zbarvené jasnou, kovově nebeskou modří a ploutve mohou být jednolité, mosaikovité nebo mnohobarevné. Existují vlastnosti, které dělají ryby s tímto krycím zbarvením jedinečnými. Především je to nedostatečná hustota modrých reflexních buněk, kdy se modré zbarvení vyskytuje pouze na jedné polovině těla. Toto tak typické krycí zbarvení je spojeno s Y-chromozómem. A další zvláštností je, že krycí zbarvení přechází přímo z otce na syna. V Japonsku se prováděly pokusy křížit ryby „Japan blue“ s rybami „Snakeskin“. Výsledky naznačily, že potomstvo je nositelem obou krycích zbarvení. Pokud byly ryby v mladém věku, převládalo krycí zbarvení „Japan blue“, ale jak paví očka stárly, zvýrazňoval se vzor „Snakeskin“ na jemném modrém odstínu. Toto krycí zbarvení není výrazné na rybách se základním zbarvením „albín“.

Lazuli

Je novou krycí barvou v chovu pavích oček, která má vznik pravděpodobně v Japonsku. Byla pojmenovaná podle drahém kameni, který je azurově modrý. První popis této krycí barvy je nejasný. V japonské literatuře vydané do roku 1997 není o krycí barvě Lazuli ani zmínka. Proto se předpokládá, že vznikla až po roce 1997. Do Evropy se první exempláře s touto krycí barvou dostaly v roce 2002 u příležitosti 7. světové výstavy konané v Norimberku. Zde japonský šlechtitel Satoshi Kobayashi vystavoval jeden pár v tvarovém standardu triangel. Samice ve výstavní nádrži porodila asi 20 mláďat a po souhlasu vystavovatele si tyto ryby odnesl přední německý chovatel Gernot Kaden. Po dosažení dospělosti byly ryby téměř dokonale modře zbarvené, ale barva pavích oček nedosahovala takové intenzity, jako známe u modré moskevské. Přesto se nabízí, že může existovat souvislost mezi „Lazuli“ a „Moskevskou modrou“. Po provedení pokusu prokřížení samce s krycím zbarvením Lazuli a samice s krycím zbarvením Moskevská modrá, všichni samci generace F1 i samci následujících generací vykazovali vlastnosti krycího zbarvení Lazuli. Mezitím co samci japonského chovatele měli modré zbarvení i na ploutvých, samci generace F1 německého chovatele byli modře zbarveni jen v přední části těla a připomínali krycí zbarvení Neon nebo Metalik. Modrá barva na ocasním násadci a na ploutvích se nepodobá krycí barvě Lazuli. Přesto pokus odhalil, že krycí zbarvení Lazuli, Neon a Metalik jsou blízce příbuzné. Pro tyto tři krycí barvy je společný i metalový lesk na těle ryb. Neustálým křížením vznikla i nová krycí barva Lazuli tyrkys. Tato barva vznikla křížením samce Lazuli a samice Filigrán. Potomci zdědili bledě modrou barvu po otci a filigrán v ploutvích po matce. Tato kombinace není ale ustálena a vyžaduje další křížení. Krycí zbarvení Lazuli lze kombinovat se všemi tvarovými standardy. V současné době nejlepší výsledky jsou dosaženy u tvarového standardu mečíkatých, kde lze s největší pravděpodobností předpokládat, že je krycí zbarvení Lazuli ustálena.

Magenta – (purpur)

Jde o velmi zajímavou barevnou kompozici, která je velmi podobná purpurové barvě. Purpurem (město v Itálii) je označovaná barva, která je tvořena směsí od červené po modrou. Vznik této krycí barvy je nutno hledat v Thajsku. Asi v roce 2003 vznikla nechtěně, protože se objevila jako součást chovné formy „Flamengo Dancer“. Samci mají krycí barvou magenta pokryto celé tělo a zasahuje až do přední třetiny ocasní ploutve. Díky neobyčejné dědičnosti a dominantnosti se u této krycí barvy naskýtají netušené možnosti zvláště cestou křížení s různými barevnými formami samic.

Německý chovatel Gernot Kaden drží samce této krycí barvy se samicemi různých tvarových standardů (krátkoploutvé a triangel) a také rozdílných základních zbarvení (šedá, blond, albín). Potomci takto zkřížených pavích oček se vyznačují ohromnou barevnou variabilitou. Ale pro všechny je jeden znak společný. Všechny ryby získají zvláštní kovový lesk, který lze jen stěží popsat. Purpurová barva je ve vztahu k ostatním krycím barvám dominantní. Chovatel se zaměřil na tvarový standard kruh, kde se snaží purpurovou barvu přenést do ocasní a hřbetní ploutve a zde jí ustálit. V každém případě má tato krycí barva budoucnost a záleží jen na akvaristech, jak budou nadále s krycím zbarvením magenta pracovat a kam bude vývoj této barvy směřovat.

Blue/red grass

Vznik pavích oček s klasickým krycím vzorem „grass“ se datuje okolo roku 1980. Krycí vzor „grass“ (z anglického překladu „tráva“) na ocasní a hřbetní ploutvi má svůj původ ve vzoru „mosaika“. Takto zbarvené paví očka se dovážely v 60. letech ze Singapuru. Přestože původem krycího vzoru „mosaika“ bylo Německo. Rozdíl mezi krycím vzorem „mosaika a grass“ je ve velikosti jednotlivých teček. U „mosaiky“ tečky splývají ve větší vzorce a „grass“ má tyto tečky izolované. Pokud samec pavího očka má tečky větších rozměrů, nejedná se o typický „grass“, ale tento vzor je definován jako „leopard“. Krycí vzor „grass“ je popisován jako série drobných tmavých teček v hřbetní a ocasní ploutvi pavích oček na transparentním pozadí a s možnými pruhy v těle. Prvně tento krycí vzor vyšlechtili japonští chovatelé. Blue (respektive red) grass jsou klasickou japonskou šlechtitelskou formou, která má původ v linii singapurská mosaika a blue neon. Poprvé se tento krycí vzor objevil v nádržích japonského chovatele Yutaki Kishimavi z města Kawasaki. Od té doby Japonci pracují na ustálení tohoto krycího vzoru a dokonce vytvářejí i nové linie, jako jsou vedle klasických „blue a red grass, také yellow a multi grass“. V poslední době vznikla varianta „full metal blue grass“, která je výsledkem křížení varianty „blue grass“ a varianty „moskva“.

Pokud bychom se rozhodli pro chov pavích oček s krycím vzorem „blue grass“, je nutné si o těchto rybách sdělit základní informace. Získáním chovného materiálu vlastně ve skutečnosti obdržíme dvě formy krycího vzoru „grass“ (blue i red). Je to proto, že „blue grass“ byl vyšlechtěn původně z „red grass“ křížením s rybami s krycím zbarvením „neon blue“. Přičemž gen, který je nositelem modré barvy ustupuje. Proto si do chovu vybíráme samice, které mají bezbarvou ocasní ploutev kruhového tvaru. Samci by měli mít v ocasní ploutvi klasický vzor „grass“ na bledě modrém pozadí. Jak docílit pruhované kresby na bocích těla je otázkou. I když paví očka s tímto krycím vzorem existují již přes 40 let, nedá se říci, že by byl ustálen.

Metalik (kovová, v Asii platina)

Je krycím zbarvením, které je u chovatelů velmi oblíbené a má zajímavou minulost. Asi v letech 1985-1986 se u rakouského chovatele E. Rennera objevila genetická odchylka chovaného kmene dvojitý mečík s krycím zbarvením „vídeňský smaragd“. V následujících letech se jeden berlínský chovatel zabýval ustálením tohoto krycího zbarvení. V polovině 90. let došlo ke zkřížení tvarového standardu „dvojitý mečík“ s tvarovým standardem „triangel“. Postupným zpětným křížením se toto krycí zbarvení ustálilo i u velkoploutvých forem. Od tohoto krycího zbarvení se v současné době odvíjí i forma „galaxie“, která byla vyšlechtěna zkřížením chromozómů Y-barva metalik a chromozómů X-vzor filigrán. Dnes se toto krycí zbarvení vyskytuje se všemi základními barvami.

Snakeskin (hadí kůže)

Tento vzor je charakteristický většími tmavými skvrnami na světlejším podkladě, které se mohou slévat do meandrovité kresby, a podobá se hadí kůži. Velmi často se vyskytuje u dlouhoploutvých standardů, zvláště u tvarového standardu „triangel“. Rozhodující pro vytvoření vzoru snakeskin jsou samčí X-chromozómy. U snakeskinu je ocasní ploutev pavích oček zbarvena od pestrých barev až po jednobarevné tóny. Nejlépe vypadající ryby se vzorem snakeskin jsou ryby se základním zbarvením „albín“.

Filigran

Tento krycí vzor je definován jako jemné tmavé skvrny na světlejším podkladě, které by neměly splývat. Tento krycí vzor byl vyšlechtěn v roce 1959. Zvláště atraktivně vypadají mečíkaté standardy s filigránovou kresbou. Mezi vrcholná snažení chovatelů patří křížení ryb základního zbarvení „albín“ a „blond“ s rybami s krycím vzorem filigrán. (autor: ing. Stanislav Brunclík)

Udržení krycího zbarvení u pavích oček

Vlastnit nádherně barevné kmeny pavích oček může u chovatele vyvolávat hřejivý pocit. Ale u mnoha z nás nastane časem situace, kdy jsme přesvědčeni, že náš chov směřuje jinou cestou, než kterou jsme si vytyčili. Tvar těla není dokonalý a barvy ryb začínají blednout nebo přestávají splňovat naše požadavky. Proto bych rád informoval o metodách, jak těmto jevům zamezit nebo je co nejvíce utlumit.

Udržení barevnosti pavích oček zahrnuje několik základních postupů, které musí být splněny k dosažení žádaných výsledků. Tyto postupy jsou:

• odpovědný výběr ryb do chovu
• vytváření a dodržování vhodných životních podmínek
• krmení různými druhy krmiv
• důsledná selekce
• základní znalosti genetiky a vedení si záznamů o metodách chovu a křížení

Předtím než si pořídíme vysněný kmen pavího očka, musíme se rozmyslet, od koho si ryby koupíme, protože by to měl být chovatel, který tyto ryby chová v požadované kvalitě. Cena nemusí být nízká, ale investice se vyplatí. Chovný materiál by měl být geneticky stabilní (homozygotní), což lze vypozorovat na potomstvu, které by mělo vypadat identicky jako rodiče.

Chovný materiál umístíme samostatně do chovné nádrže a do jednoho měsíce bychom se měli dočkat prvního potomstva. Z vlastních odchovaných ryb (generace F1) si budeme vybírat do dalšího chovu metodou liniové plemenitby. To znamená, že každé potomstvo od jednotlivých samic by mělo být drženo separátně pro udržení rodokmenu.

Přesto se doporučuje příležitostné křížení jednotlivých linií stejné tvarové a barevné formy, což je nezbytné pro udržení celkové kvality ryb. Při nákupu tria (2 samice, 1 samec) se zaměříme na fakt, aby každá samice byla pokud možno z jiné linie a samec by měl pocházet z linie, která nese nejvíce požadovaných charakteristických vlastností.

Vedení záznamů o jednotlivých barevných liniích by mělo zahrnovat: název základní a krycí barvy, původ, stáří a další relevantní informace. Každou samici si označíme jako „A“ či „B“ linii a takto budeme rozlišovat i jejich potomstvo. Následně budeme sledovat kvalitu zbarvení jednotlivých linií. Jednotlivá hnízda si označíme pořadím generací (F1, F2, atd.), datem narození a číslem hnízda (I, II, III, atd.).

Nezbytné pro udržení krycího zbarvení pavích oček je i potrava. Rostoucí potěr potřebuje být krmen tak často, jak je to jen možné.

Neméně důležitým faktorem je i údržba nádrží a jejich pravidelné čištění spolu s částečnou výměnou vody. Do této oblasti bych zahrnul i nezbytnou selekci (odstraňování nevhodných jedinců) a přemisťování ryb do větších nádrží podle jejich vzrůstu.

Doposud jsem psal o základních principech udržení požadovaných barev pavích oček. Ale jak tedy lze dosáhnou kýženého výsledku? Nyní se zaměřím na tři způsoby křížení, které jsou chovateli nejčastěji používány a měly by udržet či dokonce zlepšit krycí zbarvení ryb.

Základem jsou tři principy:

• příbuzenská plemenitba
• liniová plemenitba
• nepříbuzenské křížení.

Příbuzenská plemenitba je metoda, kterou se chovatel pokouší o čistotu chovu, to znamená, že se snaží o homozygotně genetické jedince. Jinými slovy: všichni sourozenci se podobají jejich rodičům. Chovatelé praktikují křížení sourozenecké, syn nebo dcera s matkou nebo otcem. U této metody záleží na barevných charakteristických rysech a na jejich vrozených kvalitách.

Musíme být velmi opatrní při výběru rodičů a musíme zohlednit velikost těla, tvar ploutví a samozřejmě barevnost, ke které by mohli potomci inklinovat. Do chovu se nehodí paví očka s barevnými a tvarovými vadami. Při příbuzenské plemenitbě jsou ryby náchylné ke ztrátě velikosti těla. Tomuto negativnímu jevu se dá částečně zabránit křížením: potomek x strýc/teta.

Genetika má od přírody sklony k relativní nestabilitě, což se projevuje na postupných změnách ve zbarvení, tvaru a velikosti. Nejhledanějšími genetickými znaky jsou ty, které jsou ustálené, ale ty se zpravidla nevyskytují společně s jinými požadovanými vlastnostmi. Pokud je u ryb geneticky ustálená velikost, potom ostatní vlastnosti musíme uměle vyvolat selekcí. (autor: ing. Stanislav Brunclík)

Literatura – knihy o pavích očkách

Představení  knihy pojednávající o chovu pavích oček.

Guppy fenomén moderní akvaristiky – Stanislav Brunclík

Doporučuji sehnat všem,kteří se o paví očka zajímají, nebo se chtějí dozvědět o tomto druhu akvarijních více informací.

• Počet stran: 106
• Rok vydání: 2015
• Vydání: vlastním nákladem ing. Stanislava Brunclíka
• Mnoho barevných fotografií a grafů (součástí knihy CD s foto, video)

Obsah  knihy:

• Předmluva 5
• Úvod 6
• Charakteristika druhu 7
• Chov 10
• Historie 11
• Nádrže 14
• Filtrace a vzduchování 16
• Voda 17
• Potrava 19
• Rozmnožování 25
• Prevence, nemoci a jejich léčba 28
• Parazitární onemocnění 31 Plísňová onemocnění 33 Bakteriální onemocnění 34 Virová onemocnění 36 Nemocniční nádrž 37
• Odchov 38
• Nádrže 38
• Zařízení 40
• Krmení 43
• Výběrový chov 44 Tvarové standardy 45 Základní zbarvení 50 Krycí zbarvení 54 Udržení krycího zbarvení 72 Výběr do chovu 80 Genetika 82
• Trendy ve výběrovém chovu 91
• Výstavy 98
• Závěr 100
• Literatura 104

Předmluva
Rok s rokem se sešel a já jsem listováním v pracovní verzi své knihy zjistil, že původní publikace o rybách Poecilia reticulata pomalinku stárne a že by bylo nadmíru vhodné, některé informace oprášit a jiné doplnit. Za těch zmiňovaných více jak 7 let, co jsem napsal 1. verzi této knihy, se toho stalo mnoho. Byl jsem z důvodů pracovních povinností nucen svůj chov šlechtěných pavích oček zrušit. A až téměř po 4 letech jsem se dostal k opětovnému chovu. Původní idea byla diametrálně odlišná. Měl jsem v úmyslu informace o gupkách spojit s dalším velkým rodem akvarijních ryb, a to rodem Xiphophorus. Jenže informovat o mečovkách a platách by vydalo na samostatnou rozsáhlou publikaci. Proto jsem tuto myšlenku zavrhl a rozhodl jsem se pouze pro aktualizaci a rozšíření původních informací a snad někdy v budoucnu dojde i na rod Xiphophorus. Stejně jako v původní verzi, tak i zde bych rád vyjádřil přesvědčení, že rozšířená práce bude jistě podobně přínosná pro akvaristickou veřejnost. Přeji Vám mnoho příjemných a inspirujících chvil strávených nad touto odbornou literaturou, kterou jsem se pokusil napsat srozumitelným způsobem pro všechny zájemce a chovatele tohoto druhu akvarijních ryb.

Autor závěrem:
Na úplný závěr bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že publikace bude všem zájemcům o výběrový chov pavích oček přínosem a že se do budoucna rozšíří řady nadšenců nejenom o chov tak senzačních akvarijních ryb, ale že se budou množit úspěšné pokusy o vytvoření nového krycího zbarvení nebo barevného vzoru.

Živorodky – Norbert Dokoupil

Technika chovu biologie druhů standardy

• Počet stran 264
• Vytiskly Moravské tiskařské závody, n. p., Olomouc,
• Návrh obálky Ondřej Švarc
• Obrázky autor
• Vydalo Státní zemědělské nakladatelství v Praze roku 1981
• Náklad 50 000 výtisků — Publikace Č. 3325

Předmluva v knize: Norbert Dokoupil – Živorodky

Živorodé ryby běžně chovají prakticky všichni akvaristé. Část z nich se specializovala na určitý druh nebo chovatelské odrůdy jistého druhu. Cílevědomá práce jim přinesla odměnu v podobě předního umístění rybek na soutěžních výstavách doma i v zahraničí.

Mým cílem bylo dát akvaristické veřejnosti chybějící praktické rady a informace. Využil jsem při tom zkušeností chovatelů, dostupné odborné literatury a vlastní dlouholeté akvaristické praxe. V akvaristice není možné předepsat recepty na úspěch. Uvedené informace, metodiky a odborné finesy jsou jen návodem, jak dosáhnout dobrých výsledků. Akvaristů za posledních 30 let lavinovitě přibývá, a to nejen u nás, ale i v celém světě. Poptávka po nových druzích ryb neustále roste. Podle výzkumů však pouze čtvrtina v přírodě ulovených ryb přežije manipulaci, která je potřebná k tomu, aby se dostaly do našich nádrží. Važme si proto každé rybky, kterou máme. Jistě by nás netěšilo vědomí, že naše krásná záliba je prvním článkem v řetězu, na jehož konci je bezohledné drancování přírody.

Současná věda uznává více než 180 druhů živorodých ryb. Do tohoto výčtu nepočítáme lokální rasy, mutace a chovatelské odrůdy. Z těchto důvodů a s vědomím, že proces reprodukce je nejkrásnější odměnou pro chovatele, orientoval jsem obsah především na rozmnožování a odchov. Zpracoval jsem z prostorových důvodů ty druhy, které k nám byly přivezeny, popř. které patří mezi druhy perspektivní.

Obsah knihy

Předmluva 5 Rozdělení akvárií 7 Zhotovení akvária 11
Založení dna 15 Akvarijní rostliny 16
Počáteční těžkosti a hnojení rostlin 18
Měření hodnoty pH 19 Tvrdost vody 20
Stanovení přechodné tvrdosti (alkalinity) 21
Stanovení celkové tvrdosti 22
Úprava vody 23 Snížení pH 24
Zvýšení pH 24 Snížení tvrdosti 24 Zvýšení tvrdosti 26
Světlo 27 Teplota vody 33 Vzduchování 34
Zásady vzduchování 35 Zdroje vzduchu 37
Filtrování 38 Ozónování 40 Ionizování vody 42
Sterilizace vody pomocí UV záření 42 Plži v akváriu 44
Růst a výživa 46 Faktory působící na růst 48 O výživě 48
Potrava 49 Potrava vyprodukovaná doma 52
Potrava mrazená a lyofilizovaná 55 Narkotizování 57
Umělá inseminace 58 Použití hormonů 62
Barevný test samiček (gupek) 63 Rozmnožování 64
Oplození 68 Sterilita 69 Vývoj zárodku 69 Změna pohlaví 70
Zdánlivá smrt 72 Transport 73 Soutěžní výstavy živorodek 74
Příprava na výstavu 75 Po výstavě 75 Genetika 76
Genetické pojmy 77 Základní genetické symboly 78
Mendelovy zákony 80 Morganova pravidla 82
Chromozómy 82 Mutace 83 Běžné způsoby cílevědomého odchovu 83
Kolik akvárií potřebujeme 84 Metodika různých možností chovu 84
Záznamy 87 Nemoci 89 Zjišťování a léčení nemocí 90
Anomálie 93 Když končí život 93

• Systematický přehled a standardy živorodých ryb 97
  Významnější geny gupek 148
• Standardy gupek 149
• Pojmenování a kódování gupek 155
• Výběr chovného hejna 157
• Postup při chovu standardních gupek 158

Standardy molinézií 167 Kódování molinézií 171
Systematické rozdělení rodu Xiphophorus 185
Nejznámější barevné odrůdy Xiphophor a jejich pojmenování 190
Význačnější barevné geny u zdomácnělých X. helleri . . . 195
Geny ovlivňující změnu tvaru ploutví 196 Standardy mečovek 196
Rozmnožování tvarových standardů mečovek 200 Kódování mečovek 205
Nejznámější odrůdy X. maculatus a jejich označování . . 210
Standardy platy skvrnité 215
Rozmnožování tvarových standardů Xiphophorus maculatus a Xiphophorus variatus 216
Kódování platy skvrnité 218 Nejznámější odrůdy Xiphophorus variatus a jejich označování 220
Barevné geny Xiphophorus maculatus a Xiphophorus variatus 221
Standardy platy pestré 223 Kódování platy pestré 227
Počet mlád’at živorodých rybek 229 Přehled synonym a platných názvů druhů a poddruhů 230
Přehled českého, slovenského a latinského názvosloví 253 Použitá literatura 255

Druhy akvárií

Akvárium je nádrž z průhledného materiálu (skla nebo pevného plastu) naplněná vodou. Velikost akvárií s pohybuje od litrů až do tisíců kubických metrů. Malá a střední akvária slouží obvykle pro domácí chov ryb, velká akvária jsou zřizována ze vzdělávacích důvodů například v zoologických zahradách nebo jako živá dekorace ve veřejných prostorách.

• Sladkovodní tropické akvárium
• Mořské akvárium
• Brakické akvárium (poloslané akvárium) je přechod mezi sladkovodním a mořským akváriem.
• Studenovodní akvárium

Rozdělení akvárií podle velikosti

Větší akvária jsou méně náchylná na jakékoliv změny a nastalá biologická rovnováha se v nich snáze udržuje. Malé akvárium je náročnější z důvodu častější údržby a každá chyba se v nich snadno projeví. V dnešní době jsou moderní tzv. nano akvária. Fotografií nádherných často jen 10 litrových nádrží najdete na internetu mnoho. Začátečníka to svádí, k tomu, aby si pořídil právě tento druh. Věřte, že tyto nano akvária jsou šperky v akvaristice. Drtivou většinu těchto nádherných akvárií zakládají zkušení akvaristé s dlouholetou praxí. Jasně, je lákavá představa mít takové malé akvárium na pracovním stole. Ale věřte, že bez zkušeností to nejde. Začínáte-li s akvaristikou kupte si minimálně 100 litrové akvárium.

Nikdy nekupujte kulaté akvária!

Orintační rozdělení akvárií dle velikosti:

• nano akvárium: do 40 l
• malé akvárium: do 100 l
• středně velké akvárium: 100 – 200 l
• velké akvárium: 200 – 500 l
• velmi velké akvárium: 500 l a více

Podle skladby chovaných organismů

• Společenské akvárium – akvária pro společný chov různých druhů organismů, zpravidla různých druhů ryb
• Jednodruhové akvárium – akvária s jedním druhem ryb nebo živočichů
• Biotopní akvárium – akvária s dodržením jednoho biotopu (např. Malawi)
• Rostlinná akvária – speciálním typem je pak akvárium holandské
• Chovné akvárium – slouží výhradně pro odchov určitých druhů ryb

Další možnosti:

• Akvaterárium – napůl akvárium, napůl terárium. Příkladem akvaterária jsou např. nádrže pro vodní želvy, které vyžadují zhruba 3 prostoru zalitého vodou. Zbývající část je suchozemská, kde se želvy sluní a odpočívají.
• Paludárium – zjednodušeně řečeno je paludárium rostlinné terárium (rostlinárium) kombinované s vodním prvkem. Jeho interiér je osázen suchozemskými nebo bahenními rostlinami, svažujícími se do jakéhosi uměle zbudovaného jezírka.
• Krevetkárium – rostlinné akvárium s krevetkami

Akvárium JUWEL Trigon 190

Popis výrobce rohového akvária od firmy JUWEL o objemu 190 litrů které používám.

Jedná se o luxusní rohové akvárium, které je vhodné do všech místností. Je plně vybavené! Akvárium obsahuje filtr Juwel, včetně filtračních hmot, topítko a kompletní systém osvětlení. Firma Juwel je tím nejluxusnějším řešením a ve spojení s německou kvalitou této firmy to dává jednoznačnou špičku ve své třídě.

• Rozměry akvária: 98,5 x 70 x 60 cm
• Objem: 190 L
• Tloušťka skla: 8 mm

• Filtr system bioflow 3.0
• Topítko 200W
• Plastový kryt Multilux High-Lite® s osvětlením 2×29 W (590 mm)

Cena za komplet v roce 2012 cca 11000Kč.

Filtr Bioflow 3.0

Vnitřní filtr JUWEL Bioflow 3.0 v současné době nese označení M, Bioflow 6.0 nově označení L a Bioflow 8.0 označení XL)

Systém JUWEL filtr Bioflow se vyznačuje zvláště velkým objemem filtru. To poskytuje prostor pro vynikající mechanickou, chemickou a biologickou filtraci a zajišťuje dlouhou životnost filtru a dlouhé intervaly údržby. Konstrukce filtru umožňuje snadný přístup k čerpadlu a ohřívače a použití speciálních filtračních košů zajišťuje snadné vyjmutí a čištění filtračního média.

Každý systém filtr Bioflow je vybaven pěti vysoce kvalitními filtračními médii:

1. Filtrační vata – odstraňuje velké částice nečistot z vody, slouží jako mechanický předřazený filtr. Výměna 1x týdně.
2. Aktivní uhlí – absorbuje zápach, zákal a toxické látky. Zajišťuje křišťálově čistou vodu. Houba z aktivního uhlí slouží jako chemický filtr. Pokud uhlíková houbička je ponechána ve filtru příliš dlouho, může zpětně uvolňovat chemikálie opět do vody. Výměna 1x za měsíc.
3. Volitelné: Carbax – vysoce účinné granulované aktivní uhlí.
4. Nitrax – zelená fitrační houba pomáhá při odstraňování dusičnanů, tím zlepšuje kvalitu vody a omezuje růst řas. Výměna 1x 6 týdnů.
5. Hrubá filtrační houba – modré filtrační houby jsou nejdůležitějším místem pro bio – kultury, které jsou odpovědné za čistou vodu. Houbu doporučujeme vyměnit jednou za 6 měsíců pro udržení správné biologické rovnováhy ve Vašem akváriu.
6. Volitelné: Cirax / Phorax / Amorax  – Cirax je vysoce porézní filtrační materiál s mimořádně velkým povrchem nabízí ideální prostor pro bio-kultury a zajišťuje nejvyšší kvalitu vody. Pro udržení této kvality vody doporučujeme nahradit CIRAX každých 9 – 12 měsíců. Phorax je vysoce efektivní filtrační médium pro odstranění fosforečnanů v akváriu. Snížení fosforečnanů účinně redukuje růst řas a může přispět ke zlepšení růstu rostlin. Výměna za 2 týdny. Amorax je vysoce efektivní filtrační médium z přírodního zeolitu odstraňující dusičnany.
7. Jemné filtrační houby používají se především pro biologickou filtraci v anaerobní zóně. Jsou nejdůležitějším místem pro bio – kultury, které jsou odpovědné za čistou vodu. Výměna 1x za 6 měsíců.

Moje akvárium – JUWEL Trigon 190

Fotografie mého akvária.

Rohové akvárium Trigon 190 od Juwelu jsem zakoupil v roce 2012.  Akvárium má dostačující vnitřní filtr umístěný v zadním rohu akvária. V současné době (r.2017) mám v akváriu 2 skaláry, 20 teter červenohlavých a jednoho ancistrusa. V případě, že si nenajdu čas na plánované čištění akvária, akvárium je krásně čisté klidně i další měsíc = spokojenost.

Paví očka mám v současnosti (2018) i v tomto akváriu (trigon), ale původně jsem pro ně koupil dvě akvária EHEIM aquastar 54 LED (black). Aby měly malé gupky klid.

Akvárium EHEIM aquastar 54 LED (black)

Představení zvoleného 54 litrového akvária EHEIM. Jedná se o kompletně vybavené akvárium MP-EHEIM s LED osvětlením a filtrací. Špičková kvalita MP, doplněná technikou EHEIM a Jäger.

Popis od výrobce:

Akvarijní set Eheim Aquastar 54 LED

S tímto jednoduchým akváriem, budete mít vše, co pro začátek potřebujete. Součástí základního vybavení v tomto akváriu je značkový filtr, topítko a LED osvětlení. Nejvyšší kvalita a vysoká úroveň bezpečnosti nedovolí, aby Vás zaskočilo jakékoliv nepěkné překvapení. Nastartujte Vaše akvárium ihned!

Štíhlé provedení, kryt má jen 30 mm. Kryt lze otevřít na pantech, světlo lze posunout dozadu, tím se stává péče o akvárium velmi pohodlnou oproti běžným plastovým krytům. Otvor pro krmítko je integrován do grifu otevírání. Spodní rám pro dobrou stabilitu.

Objem akvária: 54 L
Barva: černá
Tloušťka skla: 4 mm
Osvětlení: 1 x 12 W LED
Svítivost: 800 lm
Barva světla: 6500 k
Rozměry: 60 x 30 x 30 cm

Filtr Eheim Pick Up 2008 obsahuje filtrační houbu s velkými póry. Ta uvnitř filtru zabezpečuje, v důsledku usazení kultur bakterií, biologické čištění vody.

Obsah náhradního  balení filtračních hmot (není součástí setu):  EHEIM Filtrační náplň (2 ks) pro filtr: 2008 Pick-Up 60 

Topítko Jäger 50 W
Teploměr
Vzorky krmení a akvaregulátory

Tolik popis od výrobce.

A proč jsem si  set  Eheim Aquastar 54 LED vybral já?

Set od firmy Eheim jsem vybral z čistě praktických důvodů. Polička vedle počítače má šíři 32cm a délku 125cm. Mohl jsem zvolit akvárium lepené na zakázku dokoupit filtr, světlo, termostat, ale po dobré zkušenosti akvarijního setu Trigon 190 od firmy Juwel jsem věřil, že i eheim set bude dohromady skvěle funkční a tím mi odpadne dohledávání a nákup vhodného dovybavení. Také se mi líbilo osvětlení LED, které v létě tolik nepřitápí a má také minimální spotřebu. Set Eheim Aquastar 54 LED mi prostě, z nabízených kompletních řešení, padl do oka. Je pravda, že kdybych měl poličku širší, výběr by dopadl jinak. Akvárium bych radši alespoň 100 litrové, ale bohužel – rozměry byly rozhodujícím faktorem.

K setu jsem dokoupil 2x bezpečnostní pěnovou podložku pod akvária po 69 kč. Jednu použiji jako pozadí a druhou pod akvárium.

Celkově mě set Eheim Aquastar 54 LED i s dopravou stál 2737 kč.

Akvárium EHEIM aquastar 54 LED  bylo dodáno s mnoha vzorky produktů od firmy EHEIM. Součástí setu byly přípravky na úpravu vody z kohoutku, snížení dusičnanů, hnojivo pro rostliny a několik vzorků krmiva. Kompletní příslušenství vidíte na fotografiích.