O titul největšího motýla na světě soupeří dva druhy, jeden denní a jeden noční. Vzhledem k tomu, že většina lidí si představuje pod pojmem „motýl“, motýla denního a ne můru, vyhrává pro nás tento souboj ptakokřídlec Alexandřin.
Ptakokřídlec Alexandřin
S rozpětím křídel mírně přes 31 cm je ptakokřídlec Alexandřin (Ornithoptera alexandrae) největším denním motýlem na světě. U druhu je výrazný pohlavní dimorfismus. Samec je pestře zbarvený a samice je hnědá. Také ve velikosti je rozdíl, zatímco samec dosahuje rozpětí kolem 20 cm, samice již zmíněných 31 cm.
Ptakokřídlec Alexandřin se vyskytuje pouze na jediném místě na světě. Jeho výskyt je omezen na zhruba 100 kilometrů čtverečních pobřežního deštného pralesa v provincie Oro ve východní Papui-Nové Guineji. Druh je chráněn úmluvou CITES a obchod s ním je nelegální.
Jako první popsal druh lord Walter Rothschild v roce 1907, který jej pojmenoval na počest královny Alexandry, manželky krále Edwarda VII. Kusy, které vidíte na fotografiích, pocházejí z kolekce Longsdon Papilionidae, kterou získalo muzeum v Manchesteru v letech 1937-1938 odkazem Davida Longsdona.
Tyza velká
Největší noční motýl na světě je s rozpětím křídel 33 cm tyza velká (Tysania agrippina) obývající oblast Střední Ameriky. Tyza velká patří mezi pravé můry, pro které je typická soumračná a noční aktivita.
Další fotografie tyzy najdete na biolib.cz
Atlas velký
S rozpětí křídel od 25–30 cm patří Atlas velký (Attacus atlas) právem mezi největší motýli světa. Tento motýl má však prvenství v největší ploše křídel a to až 400 cm². Díky této obrovské ploše je někdy právě on považován za největšího motýla na světě. Samičky jsou o poznání větší a těžší než samečci.
Říká se, že motýl dostal své jméno po obru Atlasovi z řecké mytologie, nebo kvůli kresbě na křídlech, která připomíná mapu. V Hong Kongu jej zase pojmenovali „motýl s hadí hlavou“, podle zakončení předních křídel, jejichž špička ji připomíná. [1]
V Indii jsou tito motýli chováni pro své hedvábné vlákno, ale jejich produkce je v porovnání s příbuzným bourcem morušovým zanedbatelná. Hedvábí motýla Attacus atlas je vylučováno housenkou jako přerušované vlákno, které má hnědou barvu a je podobné vlně. Vlákno má vyšší životnost a je známo jako fagara. [1]
Největší motýl Evropy i ČR
Martináč hrušňový (Saturnia pyri) je největším druhem motýla (co se velikosti týče) nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Tento kriticky ohrožený druh dosahuje rozpětí křídel až 12 cm. V ČR je chráněn zákonem. Na vhodných stanovištích se může vyskytovat poměrně hojně,[2] ale jeho stavy v přírodě se snižují, zejména vlivem chemizace životního prostředí.
Martináč hrušňový se vyskytuje v jižní části Evropy, na severu Afriky a v oblastech Malé a Střední Asie. Ve střední Evropě se vyskytuje na jižní Moravě a jižním Slovensku, které představují severní hranici výskytu druhu. V Čechách se předpokládá potenciální možnost výskytu na Kolínsku. [3]
Největší denní motýl v ČR
Bělopásek topolový (Limenitis populi) je největším druhem denního motýla v ČR. Rozpětí jeho křídel může dosáhnout až 8 cm. Jedná se o ohrožený druh vyskytující se od Francie, severní Itálie, přes střední Evropu, jih Skandinávie, balkánská pohoří, evropské Rusko, Sibiř, Střední Asii po Japonsko. Preferuje lesnatá údolí podél vodotečí, kde je častý na lesních světlinách, průsecích a podél lesních cest. [4] Z rubové strany je motýl nádherně oranžový, na vrchních křídlech je možno pozorovat barevný odlesk.
Další velcí motýli v České republice:
- jasoň červenooký (Parnassius apollo) 65 – 75 mm
- babočka osiková (Nymphalis antiopa) 55 – 75 mm
- otakárek fenyklový (Papilio machaon) 50 – 75 mm
Zdroj a citace:
Zdroj úvodního obrázku: Samice a samec Ornithoptera alexandrae
- [1] Atlas velký na wiki.
- [2] Začínáme s entomologií a chovem motýlů. Lulák M., Krnáč J., 1. vyd. Karviná: Alfa Consulting, 1999. 352 s. ISBN 8023839721
- [3] Kapesní atlas našich motýlů. Hrabák, Rudolf. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. 352 s.
- [4] Bělopásek topolový (Limenitis populi) – www.lepidoptera.cz