Největší krokodýl na světě

Největším žijícím druhem krokodýla je krokodýl mořský (Crocodylus porosus). Největší dobře zdokumentovaný jedinec dosahoval délky asi 6,3 metru a hmotnosti přes 1 200 kg. Existují však neověřené zprávy o jedincích dlouhých až kolem 9 metrů s hmotností přes 2 tuny. Jen o trochu menší je africký krokodýl nilský (Crocodylus niloticus). [1]

Krokodýl mořský – největší a nejmohutnější plaz na světě

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus), známý také jako krokodýl pobřežní, je největší z dnes žijících krokodýlů a zároveň je dnes největším a nejmohutnějším plazem na světě. Dosahuje délky přes šest metrů a hmotnosti více než jedné tuny. Největší řádně změřený jedinec dosahoval délky 6,3 metru a hmotnosti asi 1,2 tuny, předpokládá se, že výjimečně může dorůst až 7 metrů a vážit okolo 2 tun.

Obývá jižní a jihovýchodní Asii včetně Indonésie a objevuje se až u pobřeží severní Austrálie. Libuje si v mořích s teplejší vodou, nejraději ve vodách Indického a Tichého oceánu mezi Indií a Austrálii. Některé exempláře byly pozorovány na širém moři až tisíc kilometrů od břehů.

Krokodýl mořský – největší a nejmohutnější plaz na světě

V potravě krokodýl mořský vůbec není vybíravý. Mláďata se zprvu živí hmyzem, měkkýši a pulci. Dospělci loví zvířata od malých krabů a želv přes ryby a obojživelníky až po velké savce. Na kořist útočí bleskurychle z vody, popadne ji (většinou jde po krku) a stáhne do hloubky, kde ji utopí. Krokodýli loví kořist také zespoda ve vodě, to pak útočí na měkké břicho. Pak se do kořisti zakousne svými velkými čelistmi a otáčením z ní rve velké kusy masa. Je to nebezpečný dravec, při útoku dospělého jedince na člověka bývají zranění smrtelná, ročně má na svědomí zhruba 300 lidských životů.[2]


Krokodýl nilský – nejhojnější a nejznámější druh krokodýla

Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) je nejhojnější a nejznámější druh krokodýla, patří rovněž k druhům, dorůstajícím největší velikosti. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Navzdory lovu i úbytku stanovišť zatím nepatří mezi ohrožené druhy. Pro svou kůži i maso se chová na krokodýlích farmách po celém světě.

Krokodýl nilský patří mezi větší druhy krokodýlů. Za vhodných podmínek může dorůst délky až 700 cm a hmotnosti 1 100 kg, ale jedinci delší než 450 cm jsou velmi vzácní. Největší žijící krokodýl nilský se jmenuje Gustav a žije ve volné přírodě na řece Ruzizi v Burundi, při posledním pozorování roku 2008 měřil více než 610 cm a vážil asi 1 000 kg (podrobněji o Gustavovi níže v textu).

Krokodýl nilský

Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Skladba potravy se mění v závislosti na věku a velikosti krokodýla. Mláďata do délky 1 m se zdržují při břehu, kde loví především hmyz (přes 60 % potravy), dále žáby, korýše, pavouky či malé rybky. Starší zvířata v délce 1-3 m se živí téměř výhradně rybami, jen malá část potravy připadá na korýše, měkkýše, žáby, vodní hmyz a drobné savce či plazy. Dospělá zvířata dorůstající 4-6 m loví velké ryby (zvláště sumce, okouna nilského, bahníky), želvy a jiné plazy, vodní ptáky, ale také savce, až do velikosti žirafy, buvola, mladého hrocha či slůněte. Častější kořistí jsou však pakoně, prasata bradavičnatá, vodušky, sitatungy či jiné antilopy.

Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Protože krokodýli nemohou žvýkat, trhají kořist nejčastěji tak, že se pevně zakousnou a pak otáčením kolem své osy vytrhnou kus masa. Větší úlovek často ukládají v norách pod podemletým břehem , kde ho konzumují několik dní. Konzumují také mršiny, naproti tomu kanibalismus je pouze výjimečný. Krokodýl má v čelistech mimořádný stisk, dosahující síly až 13 kN. [3]


Krokodýl Gustav

Gustav je samec krokodýla nilského, který žije v řece Ruzizi v Burundi. Jeho stáří je odhadováno na šedesát až osmdesát let (krokodýli se zpravidla dožívají nanejvýš čtyřiceti), měří údajně okolo šesti metrů a může vážit 1 000 kilogramů, na hřbetě má množství šrámů od střelných zbraní. Nikdy se ho však nepodařilo odchytit, aby mohl být vědecky prozkoumán, takže jde jen o hrubé odhady. Je obávaným lidožroutem, podle domorodců zabil okolo tří set lidí. Zabijákem se stal pravděpodobně v době občanské války v Burundi, kdy se do vody házela těla mrtvých nepřátel. Jméno Gustave mu dal francouzský cestovatel Patrice Faye. Poslední zpráva o pozorování Gustava pochází z roku 2015, byl o něm natočen dokumentární film Hon na lidožravého krokodýla, příběhy o Gustavovi také volně inspirovaly hraný film Po stopách zabijáka. [4]

Více informací o krokodýlu Gustavovi na stránkách National Geographic

Krokodýli obecně

Krokodýli (Crocodilia) jsou velmi starý řád plazů, mezi které patří krokodýli, aligátoři (včetně kajmanů) a gaviálové, celkem asi 23 recentních druhů v 9 rodech. Jde o (vedle ptáků) o jedinou žijící skupinu ze skupiny archosauria, do které patřili i dinosauři. Je to dravec který vzbuzuje respekt u lidí i zvířat.

Krokodýl nilský – Crocodylus niloticus

Útoky na člověka nejsou výjimkou zejména ze strany krokodýlů nilských, kteří jsou člověku nejnebezpečnější ze všech druhů krokodýlů a krokodýlů mořských. Krokodýli se útoky snaží bránit území, hnízdo, či mláďata, ale i pro potravu. Dospělému člověku je životu nebezpečných šest druhů krokodýlů, ale i menší druhy jsou schopny způsobit člověku bolestivá zranění. 63 % krokodýlích útoků na člověka je fatálních. [1]

Zdroj a další informace:

Nejmenší krokodýl