Největší a nejtěžší želvy na světě

Největší známou želvou všech dob byla želva rodu Archelon, která měřila kolem pěti metrů. Současné želvy jsou o poznání menší, přesto se jedná o úctyhodné rozměry.

Největší želva všech dob

Největší dosud známou želvou je již vyhynulá želva rodu Archelon (v překladu vládnoucí želva). Ta žila asi před 80 miliony let v severoamerickým oceánu. Exemplář nalezený v 70. letech minulého století (níže na foto) měří na délku přes 4 metry a rozpětí mezi ploutvemi má 4,87 m. Hmotnost této obří želvy je odhadována na 2 tuny.

Kostra želvy rodu Archelon v Yale Peabody Museum. Autor: Frederic A. Lucas

Největší současná želva

Kožatka velká (Dermochelys coriacea) je největší a nejtěžší žijící želva na světě, může vážit až 600 kg. Délka krunýře může dosáhnout 2,13 m. Kožatka velká žije v oceánech tropické a subtropické oblasti, méně často se vyskytuje ve vodách mírného pásma. Může plavat rychlostí až 30 km/h. Živí se převážně medúzami, za kterými se potápí až do hloubky okolo 1000 m. [1]

Kožatka velká – největší současná želva. Autor fotografie: U.S. Fish and Wildlife Service Southeast Region


Největší kožatkou byl samec, který byl 23. Září 1988 nalezen mrtvý na pláži Harlech v Gwyneddu ve Velké Británii. Měřil celkem 2,91 m (krunýř 2,56 m), rozpětí předních končetin měl 2,77 m a vážil 961,1 kg.

Kožatka velká v porovnání s velikostí lidské postavy. Autor fotografie: Steve Garvie from Dunfermline, Fife, Scotland

Největší suchozemská želva

Největší suchozemskou želvou je spolu s želvou obrovskou, želva sloní. Želva sloní (Geochelone nigra complex) může být až 1,2 m dlouhá a dosahuje hmotnosti 200 kg. Tvar krunýře se liší podle poddruhu želvy: některé mají krunýř sedlovitý a v přední části klenutý, což jim umožňuje zvednout hlavu a dosáhnout tak i na vyšší zdroje potravy, jiné mají krunýř klenutý a živí se nižšími rostlinami. Vždy je černě zbarvený. Končetiny jsou robustní, s krátkými prsty. Želva sloní je endemit žijící na souostroví Galapágy. [2]

Želva sloní – největší suchozemská želva

Želva obrovská (Aldabrachelys gigantea) je velká suchozemská želva, která žije na Seychelských ostrovech. Délka krunýře dospělé želvy je až 120 cm, může vážit až 200 kg a dožívá se až 160 let. Mohutné nohy slouží také jako opora těžkého těla. Krk má velmi dlouhý, a velmi velký, což pomáhá želvě využít větví až do jednoho metru od země jako zdroje potravy. I když jsou typicky pomalé a opatrné, jsou schopny značné rychlosti. Jsou také vynikajícími plavci. [3]

Želva obrovská (Aldabrachelys gigantea)

Největší sladkovodní želva

Největší a pravděpodobně zároveň nejtěžší sladkovodní želvou je kajmanka supí (Macrochelys temminckii). Její svrchní krunýř bývá dlouhý až 70 cm a celková délka této statné želvy může být 40 až 80 cm. Hmotnost vzrostlých jedinců se pohybuje kolem 100 kg. Hlava kajmanky je obrovská, s mohutnými čelistmi; hákovitá horní čelist připomíná dravčí zobák. Ve dne leží kajmanka supí nehybně na bahnité mělčině a vypadá jako hrbolatý kámen. Číhá-li pod vodou na kořist, otevře do široka čelisti a mezi nimi pohybuje červeně zbarveným jazykem, který připomíná červa. Je to výborné vnadidlo pro ryby. Jakmile ryba lapne po domnělé kořisti, želva sklapne čelisti a kořist pozře. Teprve nedávno vědci zjistili, že v noci kajmanka aktivně plave a loví ryby, korýše a dokonce i jiné druhy želv. [4]

Zajímavost – video s obří kajmankou supí

O želvách obecně

Želvy (Testudines) se od ostatních plazů odlišují především tím, že je jejich tělo obvykle chráněno kostěným krunýřem, který se dělí na hřbetní (karapax) a břišní (plastron). Vyvinul se z jejich žeber. Do tohoto řádu se zahrnuje i několik dnes již vyhynulých druhů. Nejstarší druhy želv žily před zhruba 220 miliony let v období triasu (rod Odontochelys), což z nich dělá jednu z nejstarších dosud žijících skupin plazů (o mnoho více než ještěři nebo hadi). V dnešní době je na světě asi 300 druhů želv, některé z nich jsou silně ohrožené. Želvy jsou studenokrevní živočichové, což znamená, že teplota jejich těla se mění podle okolního prostředí. I přesto, že některé druhy stráví značnou část života pod vodou, potřebují dýchat vzduch a musí tedy v pravidelných intervalech vyplouvat na povrch, aby doplnily plíce čerstvým vzduchem. Část života stráví i na souši. Mořské želvy kladou vejce na suchých písečných plážích. [5]

Želvy v Česku

V české přírodě se vyskytuje přibližně osm druhů želv. Nejhojnějším druhem želv v Česku je nepůvodní želva nádherná. Jedinou původní (a i ta byla údajně vysazená v 16.století) je želva bahenní. [5]

Zdroj z wikipedie:

Další zajímavé články o želvách:

Nejmenší želva na světě